„Úřady mají zodpovědnost ochránit všechny, včetně jejich práva vyjádřit své názory,“ reagoval na události švédský ministr zahraničí Carl Bildt. Nad děním v Egyptě vyjádřili znepokojení také jeho kolegové z Británie a Německa a šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová.
Nedělním potyčkám v Káhiře předcházela demonstrace zhruba dvou tisíc křesťanů. Protestovali proti vypálení kostela uplynulý týden s tvrzením, že vojenský režim tyto incidenty ignoruje. Vydali se k budově televize, která podle nich rozdmýchává protikřesťanské nálady.
Není však jasné, co přesně se stalo potom. Protestující zřejmě začali na vojenské policisty házet kameny a zapálili několik aut. Svědci tvrdí, že zásah armády byl nepřiměřený. Nespokojence se údajně vojáci snažili rozehnat nejen za pomocí gumových projektilů a slzného plynu, ale najížděli na ně prý také nákladními vozy.
„Armáda přijela s tanky a doslova přejela přes lidi,“ líčila dokonce BBC jedna křesťanka. Další zprávy hovořily i o následných potyčkách mezi křesťany a muslimy. Někteří vyznavači islámu se ale prý naopak snažili chránit kopty před vojáky.
Odpor proti armádě
Vláda svolala na dnešek mimořádné zasedání a uvedla, že násilí nesmí zmařit parlamentní volby, které mají odstartovat 28. listopadu. Ve vzrůstajícím napětí mezi muslimy a křesťany, kteří tvoří zhruba deset procent populace, někteří lidé spatřují riziko občanské války.
Křesťanští i muslimští aktivisté ale tvrdí, že aktuální násilí nevyvolaly ani tak náboženské rozdíly, jako odpor proti armádě, která by si podle některých názorů ráda uchovala moc. „Je to černý den v historii našeho vojska. Je to zrada, spiknutí, vražda,“ napsal jeden Egypťan na Twitter.
