Podle informací z předloňska má jít o zakázku v hodnotě 3,4 miliardy dolarů (83 miliard Kč). Jednání s Číňany ale váznou a Ankara mezitím obnovila rozhovory s americkými a evropskými společnostmi. Čína nesplňuje všechny podmínky, které si Turecko pro nákup systému klade, uvedla vláda v Ankaře.
„Nejvýhodnější nabídka přišla z Číny, ale určitý vývoj způsobil zpoždění. Budeme se touto otázkou při své cestě zabývat. Pokud obdržíme nabídku, která vylepší tu předchozí, posoudíme ji,“ řekl podle agentury Reuters Erdogan v Ankaře. Turecko se jednoznačně nevyjádřilo k obavám, zda čínské rakety bude možné používat v rámci systémů NATO.
Nejvýhodnější nabídka přišla z Číny
Když Turecko vypisovalo tendr, přihlásila se americká společnost Raytheon, výrobce obranného systému Patriot, a francouzsko-italská skupina Eurosam. Hned v prvním kole Turecko z tendru vyřadilo Rusko, které nabídlo rakety země-vzduch. Důvodem odmítnutí byly obavy, že s tím nebude souhlasit NATO.
V Bruselu dnes jednají na žádost Turecka velvyslanci aliance, a to kvůli bezpečnostní situaci v Turecku, která se zhoršuje vlivem konfliktu v sousední Sýrii. Turecko si už v roce 2012 kvůli syrské válce vymohlo rozmístění obranného systému Patriot na svém území. Erdogan se má v Číně zdržet do čtvrtka. V cestě po Asii bude pokračovat návštěvou Indonésie.
