Zvláště v posledních týdnech se na trzích šíří obavy, že navzdory snahám o záchranu Řecka bude tato země z jižního křídla eurozóny tak jako tak nucena vyhlásit platební neschopnost. Obavy, že by se z Evropy začal šířit hospodářský útlum, už zalarmovaly Spojené státy, obavy ale mají i některé země ze skupiny mladých tržních ekonomik.
Pozorovatelé ale nevidí velké šance, že by se ve Washingtonu podařilo dosáhnout průlomu. Naprosto zásadní budou jednání, která se povedou v rámci skupiny G20. Ta zahrnuje přední světové ekonomiky, a to jak rozvinuté, tak rozvojové. Na tomto fóru asi eurozóna pocítí největší tlak. Vedle Spojených států ji k většímu úsilí bude nutit i MMF.
„Skupina G20 může udělat maximálně to, že bude z pozice konkurenta tlačit na Evropany. Bude chtít, aby si Evropané uvědomili, jak velký dopad krize v eurozóně už teď má,“ řekl bývalý činitel MMF a v současné době partner washingtonského Brookingsova institutu Domenico Lombardi. „Neměli bychom očekávat žádnou takovou mezinárodní reakci, jakou jsme viděli, když vrcholila finanční krize,“ dodal.
Problém je částečně v tom, že Spojené státy mají co dělat samy se sebou, takže v konkrétních radách, jak řešit krizi, budou asi zdrženlivější. Americká ekonomika v pololetí prakticky zastavila růst a země se dlouhodobě potýká s vysokou mírou nezaměstnanosti. Centrální banka sáhla k nové podpoře hospodářského růstu, ekonomové ale její krok nehodnotí nijak kladně.
Podzimní zasedání MMF a SB začalo úterním zveřejněním nového výhledu globální ekonomiky. V něm fond zhoršil výhled ekonomiky na letošní i příští rok, nejvíce u vyspělých zemí. Série jednání začíná ve Washingtonu dnes a potrvá do konce týdne.
