Evropská komise posílá Česko, Polsko a Maďarsko k unijnímu soudu kvůli jejich odmítání programu přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Novinářům to řekl první místopředseda komise Frans Timmermans s tím, že pro Prahu, Varšavu a Budapešť nemůže být čtvrteční krok překvapením. Naznačil ale zároveň, že věc stále může vyřešit změna přístupu trojice zemí.
"Předání věci soudu je vždy až poslední možnost. Není to něco, co bychom si přáli," poznamenal místopředseda komise. Evropská komise je podle něj strážce unijních smluv a pokud členský stát trvale neplní své povinnosti, postupuje věc soudu. Záležitost je podle něj velmi důležitá. "Je to o lidech, je to o solidaritě, je to o tom, že Evropská unie drží v časech krize pospolu," prohlásil Timmermans.
Komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos prohlásil, že všechny ostatní možnosti, jak trojici ke změně stanoviska přesvědčit, už vyčerpal. "Bohužel jsme museli udělat další krok a jsme tam, kde jsme. Doufejme, že v posledních zbývajících minutách tyto tři země změní svůj postoj," řekl.
Česko, Polsko a Maďarsko podle komise dál neplní své povinnosti plynoucí z programu jednorázového přerozdělování žadatelů o azyl v rámci Evropské unie přesto, že soudní dvůr EU na počátku září potvrdil jeho platnost. Odpovědi trojice zemí na poslední stanovisko komise byly neuspokojivé a tyto státy nijak nenaznačily, že se na věci chtějí začít podílet.
Řízení s Českem, Polskem a Maďarskem zahájila komise 15. června. Soud nyní může rozhodnout o vysoké jednorázové pokutě či opakovaném penále do chvíle, než trojice zemí své povinnosti splní.
Náměstek českého ministra vnitra Jiří Nováček, který se v Bruselu shodou okolností účastnil pravidelného jednání ministerské rady, řekl, že samotná žaloba zatím podána nebyla a její přesný text tak není známý. "Vzniká (žaloba) zpravidla až s určitým časovým odstupem. Teď je jen informace o tom, že se bude připravovat," upozornil.
Mechanismus kvót měl pomoci Řecku a Itálii, kam se uchýlilo množství uprchlíků mířících do Evropy ze Sýrie, ale také z dalších států, třeba z Afriky. Obě jihoevropské země příliv migrantů nezvládaly.
Program, na kterém se unijní státy před odpor České republiky a dalších zemí shodly v roce 2015, skončil po dvou letech letos v září. Slovensko a Maďarsko neuspěly u soudu EU s žalobou na způsob, jakým bylo o programu rozhodnuto. Soud naopak řekl, že jednorázový mechanismus byl adekvátní reakcí.
Plán předpokládal přesun celkem až 160 tisíc lidí s nárokem na mezinárodní ochranu, ovšem státy si dosud z Řecka a Itálie rozebraly jen o něco více než 32 tisíc osob, oznámila komise. Česko převzalo pouze 12 lidí a nyní končící vláda jednoznačně oznámila, že se na věci podílet nehodlá. Podobný postoj zastává také prezident Miloš Zeman i nově jmenovaný ministerský předseda Andrej Babiš.
Timmermans upozornil, že v Itálii a Řecku je stále několik tisíc lidí, kteří byli do program zařazeni a čekají na přesun. Řízení u unijního soudu přitom obvykle trvá řadu měsíců.
Ministr zahraničí vlády v demisi Lubomír Zaorálek tento týden v Bruselu novinářům řekl, že krok komise není překvapením. Je podle něj stále čas na jednání a hledání smírného řešení. Mluvčí českého prezidenta připomněl úterní tiskovou konferenci, na které Miloš Zeman prohlásil, že migrační kvóty považuje "za vměšování do vnitřních záležitostí České republiky nebo jakéhokoli jiného státu".
