Sankce zahrnující zákaz cestování do EU a zmražení evropského majetku dopadnou i na vlivné podnikatele Arkadije Rotěnberga, Jurije Kovalčuka a Nikolaje Šamalova.
Rotěnberg, kterého USA umístily na svůj sankční seznam už v březnu, je dlouholetým Putinovým partnerem v judu. Nedávno také získat státní zakázku na vypracování studie mostu spojujícího Krym přes Kerčský průliv s ruskou pevninou. Kavalčuk a Šamalov jsou největšími akcionáři banky Rossija, jejíž vzestup po roce 2000 bývá spojován s Putinovým nástupem do prezidentského křesla.
Kromě nich sankce postihnou také několik představitelů proruských povstaleckých skupin na východě Ukrajiny. Na seznamu se ocitli Oksana Čigrinová, vládní mluvčí samozvané Luhanské lidové republiky, Boris Litvinov, předseda „Nejvyššího sovětu Doněcké lidové republiky“, Sergej Abisov, ministr vnitra krymské regionální vlády dosazené Moskvou, a Konstantin Malofejev, podnikatel poskytující finanční a hmotnou podporu východoukrajinským separatistům.
Postih nově čeká i tři ruské společnosti. Na prvním místě se dotkne státního výrobce protiletadlových zbraní Almaz-Antej, který mimo jiné vyvinul raketový systém Buk. Pravděpodobně právě pomocí této zbraně byl 17. července nad Ukrajinou sestřelen Boeing 777 aerolinek Malaysia Airlines s 298 lidmi na palubě. Ze zapříčinění tragédie se vzájemně obviňují proruští povstalci na východě Ukrajiny a ukrajinská vláda.
Sankce dopadnou také na nízkonákladové aerolinky Dobrolet patřící Aeroflotu, které jako první letecká společnost spojily Moskvu s čerstvě anektovaným Krymem. Podle Bruselu tak „napomohly i integraci ilegálně připojené Krymské autonomní republiky do Ruské federace“. Ze stejného důvodu se na seznamu ocitla i Ruská národní komerční banka, která jako první finanční ústav na poloostrově otevřela po anexi své pobočky.
