Britský sequel je tu. V království se rozjíždí kampaň proti členství v EU, většina chce ale zpátky

V Británii ožívá téma členství v Evropské unii včetně agitace obou táborů.

V Británii ožívá téma členství v Evropské unii včetně agitace obou táborů. • Zdroj: Profimedia

Pavla Palaščáková
Diskuze (0)

Čtěte e15 v Googlu přednostně

Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.

Preferujte nás Sledujte nás
  • Burnham opatrně našlapuje kolem plného obnovení členství v EU. 
  • Odpůrci reintegrace Brity straší astronomickými příspěvky. 

  • Londýn se bojí i unijních regulací umělé inteligence.  

Britský premiér Andy Burnham od svého letního nástupu kritizuje brexit a připouští návrat země do Evropské unie. Debata zintenzivněla před summitem mezi Spojeným královstvím a sedmadvacítkou, který se uskuteční koncem týdne. Burnhamových snah se zalekli odpůrci členství Británie v evropském společenství a obnovili svou kampaň. Varují před ztrátou suverenity, vysokými příspěvky i před dalšími vyčerpávajícími rozhovory. 

„Zahájíme s našimi partnery z EU diskusi o možnostech našeho dlouhodobého vztahu s vědomím, že jak Británie, tak EU se velmi změnily,“ nastínil v pondělí premiér před představiteli londýnské finanční čtvrti City svůj plán na páteční summit. Zdůraznil přitom, že jakákoliv změna vztahu zabere čas, vyžádá si souhlas občanů a nedojde k ní dřív než po příštích volbách. Ty by se v Británii měly konat v roce 2029. Prozatím jsou v plánu nové dílčí dohody, které se týkají potravin, emisních povolenek a mobility mladých. 

Burnham se od počátku netají tím, že zvažuje i možnost úplného návratu země do EU. Tvrdí, že země odchodem více ztratila, než získala, ale málokdo to přizná nahlas. „Je to jako v příběhu o císařových nových šatech, nikdo není ochoten vyslovit zjevnou pravdu. Já to ale říkám tak, jak to vidím. A upřímně řečeno, císař na sobě nemá vůbec nic,“ poznamenal. Brexit podle něj přinesl překážky podnikům, aniž by naplnil sliby o návratu kontroly Londýnu. „Některá odvětví, jako jsou finanční služby a technologie, se adaptovala dobře a prosperují, jiná však utrpěla,“ je přesvědčen šéf vlády. 

Sblížení s EU si přejí i zastánci brexitu

Labouristický premiér však před summitem zjevně nastínil své plány opatrně, protože jeho úvahy už aktivizovaly někdejší zastánce brexitu před osudovým referendem v roce 2016. Skupina Stay Out (Zůstaňme venku) spustila novou kampaň a agituje proti návratu. „Opětovný vstup by znamenal předání kontroly nad našimi zákony, hranicemi, penězi a obchodem a také placení výrazně vyšších příspěvků za členství, než tomu bylo dříve,“ tvrdí někdejší prominentní představitel tažení za brexit Michael Gove. 

Varoval, že otvírání záležitosti by zemi odsoudilo k dekádě dalších napjatých vyjednávání. Skupina míní, že je na čase se od tématu posunout dál a začít konečně naplno řešit domácí potíže za vlastní peníze. Lídr pravicově populistické strany Reform UK Nigel Farage už dříve obvinil Burnhama z naprosté zrady. „Andy Burnham není v premiérském křesle ani pět minut a už se nás snaží propašovat zpátky do Bruselu zadními vrátky,“ stěžoval si před časem i místopředseda uskupení Richard Tice. 

Většina Britů však na Burnhamovy plány nejspíš uslyší. Ze zářijového průzkumu YouGov vyplývá, že opětovné přičlenění země k EU si přeje 59 procent obyvatel země, proti je necelá třetina. Bližší vztahy s kontinentem bez plného členství by chtěly dokonce téměř tři čtvrtiny tázaných, přičemž užší spolupráci by uvítali i zastánci odchodu. 

Hodnocení brexitu a úvahy o případném návratu se točí především kolem čtyř oblastí: ekonomiky a obchodu, finanční náročnosti příspěvků, migrace a kontroly hranic a bezpečnosti současného světa. Odborníci jsou i dekádu po referendu opatrní ohledně výkladu dopadů odchodu Británie. Upozorňují na jeho časový střet s pandemií koronaviru, válkou na Ukrajině a energetickou krizí a nyní navíc s konfliktem na Blízkém východě. Některé studie přesto hovoří o tom, že HDP na obyvatele byl k loňskému roku o šest až osm procent nižší, než kdyby k brexitu nedošlo. 

Export zboží propadl, služby vzkvétají

Jisté je, že hmotný obchod království se sedmadvacítkou utrpěl. Ve srovnání s rokem 2019 byl loni vývoz britského zboží do EU nižší o čtrnáct procent a mírně poklesl i dovoz ze společenství. Situace se navíc stále zhoršuje, rok 2025 byl z hlediska objemu exportu britského zboží do Evropy nejhorším v tomto století s výjimkou jediného roku v nejhlubší fázi finanční krize. Oproti roku 2019 přitom navzdory novým obchodním dohodám poklesl i britský vývoz do zemí mimo unii, zatímco dovoz šel nahoru. 

Chmurné statistiky se však netýkají exportu služeb království do EU, který vzrostl od roku 2019 o 28 procent a finančně nyní mírně převýšil vývoz zboží. Rostl přitom i import služeb z Evropy a výměna s dalšími zeměmi. 

Odpůrci přičlenění straší Brity výší příspěvků, které by podle nich zemi čekaly. Tvrdí, že by království na základě návrhu unijního rozpočtu na příští roky vydávalo přes 39 miliard liber ročně, tedy 750 milionů týdně. V roce 2019 šlo bez započtení unijních dotací o 14,4 miliardy liber. Média ale tyto odhady zpochybňují, v současnosti podle nich nelze případný příspěvek předvídat.  

Co se týče kontroly hranic, poukazují zastánci integrace na to, že fatálně selhaly sliby fanoušků brexitu o snížení imigrace. Po odchodu sice klesl počet příchozích z EU, výrazně však stouplo přistěhovalectví odjinud. Podle statistik The Migration Observatory Oxfordské univerzity dorazilo v roce 2023 do země jen za prací 471 tisíc neunijních občanů, pak jejich počet začal klesat. V roce 2019 šlo přitom o 100 tisíc lidí. 

Velkým tématem je i umělá inteligence. V letošním třetím čtvrtletí vzrostla britská ekonomika o 0,7 procenta, nejrychlejším tempem za dva a půl roku. Experti přičítají oživení především AI a mnozí v zemi se proto obávají evropských regulací odvětví. I Burnham zdůrazňuje, že nepřijme unijní pravidla v této oblasti. „Nemáme v plánu přizpůsobit se zákonu EU o umělé inteligenci,“ vzkázala jeho vláda do Bruselu. 

V nestabilní době se jistota hodí

Samostatnou kapitolou je pak otázka britské bezpečnosti mimo evropský blok. Zastánci obnovení členství tvrdí, že tento krok je vhodný i kvůli ruské hrozbě a nevyzpytatelnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. 

„Hlasování o brexitu sice proběhlo teprve před deseti lety, ale z geopolitického hlediska působí jako událost z úplně jiné éry. Nacházíme se v nové době, která přináší nové naléhavé požadavky a nabízí nová řešení,“ podotkl Mike Galsworthy z proevropského hnutí European Movement UK. 

Odpůrci nového sňatku se však podle všeho nemýlí v tom, že jednání s EU nebudou snadná. Platit to ale nejspíš bude především v případě, že Londýn bude lavírovat mezi plným členstvím a současným stavem. Někdejší unijní vyjednavač brexitu Michel Barnier už Spojené království varoval, že ve snaze o užší hospodářské vazby nemůže vyzobávat jenom rozinky. 

Obdobně se už dříve vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Pokud se s námi chce Velká Británie znovu sblížit, představuje její postavení mimo unii problém. Nelze si vybírat jen některé z unijních svobod, ani se rozhodnout přijmout pouze to, co se vám hodí, a zbytek odmítnout,“ prohlásil. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů