Deset nejsilnějších armád světa. Která supervelmoc předběhla Rusko a Čínu?
Kdo drží vojenskou moc planety? Každý rok nabízí žebříček Global Fire Power (GFP) aktuální pohled na to, které státy mají nejsilnější ozbrojené síly – nejen podle počtu vojáků, tanků nebo letadel, ale i schopnosti jejich nasazení, logistiky a modernizace. Podívejte se, jak si vedou světové velmoci i regionální hráči v přehledu deseti nejsilnějších armád současnosti.
10. Itálie
Desátou nejsilnější armádu má podle GFP Itálie. Zároveň je to nejsilnější armáda v Evropské unii, hned po Francii. Geopoliticky Itálie zaujímá klíčovou pozici ve Středomoří, kde má dlouhou tradici vyvažování vlivu mezi Severoafrickým a Blízkým východem. Je aktivním členem NATO, EU a OSN, díky čemuž se se svými silami pravidelně účastní mezinárodních operací a cvičení.
Italské ozbrojené síly zahrnují armádu (podle GFP cca 165 500 aktivních vojáků + 18 300 rezervistů), námořnictvo, letectvo a karabiniéry, tedy četnický útvar, který má mimo jiné na starosti také úlohy vojenské policie. Itálie nemá jaderné zbraně, ale podporuje jaderné odstrašení prostřednictvím NATO. Například přispívá letadly schopnými nést jaderné hlavice a podporuje modernizaci těchto schopností.
V posledních letech se Itálie zároveň snaží armádu rozsáhle modernizovat. Do roku 2038 investuje třeba do nových tanků. V rámci projektu A2CS má dále v plánu pořídit 1 050 obrněných vozidel pro různé účely. V letectvu navyšuje flotilu F‑35 z původních 90 letadel na 115 a v plánu je také pořízení až 24 stíhaček Eurofighter Typhoon.
9. Turecko
Turecko se v žebříčku síly armád umístilo na devátém místě, což potvrzuje jeho status regionální vojenské velmoci. Díky strategické geografické poloze má Turecko klíčovou roli ve stabilizaci regionu i v operacích NATO. Navíc má na svém území americké jaderné bomby na základně Incirlik.
Ozbrojené síly Turecka jsou druhé největší v NATO podle počtu aktivních vojáků. Zahrnují pozemní síly, námořnictvo a letectvo s více než 1 000 letadly. Armáda je vybavená širokým arzenálem od modernizovaných Leopardů a M60 přes F‑16 s prodlouženou životností až po nedávné projekty kolem domácího tanku Altay a rozvoj dronových systémů, ze kterých vzešly například drony Bayraktar.
Turecká obranná politika v posledních letech zdůrazňuje domácí výrobu a průmyslovou nezávislost. V zemi běží řada modernizačních projektů, od tanků M60 a Leopard přes náhradu a vylepšení nosičů až po ambiciózní plány stavby svého vlastního letadlového nosiče. Rozsáhlý obranný průmysl nyní pokrývá více než 70 procent domácích potřeb.
8. Japonsko
Osmé místo v Power indexu armád připadlo Japonsku, které patří mezi klíčové vojenské hráče v Asii. Japonsko reaguje na sílící napětí v Pacifiku a rozšiřuje proto spolupráci s USA, ale i s EU, Spojeným královstvím a Itálií a prohlubuje spojenecké vztahy, které jsou základem jeho strategické pozice na mezinárodní scéně.
Japonská armáda zahrnuje pozemní, námořní a vzdušné složky. Celkově má asi 1 480 bojových letadel, více než 1 000 tanků a robustní flotilu s více než 150 loděmi, 22 ponorkami a dvěma menšími letadlovými nosiči. Vlastní jaderné zbraně Japonsko nemá a spoléhá se na americký deštník.
Japonsko je velmi aktivní i v oblasti modernizace. Pokračuje například v navyšování počtu stíhaček F‑35. K tomu spouští nové systémy pobřežní obrany, modernizuje i pozemní techniku a vedle toho pokračují projekty, ve kterých Japonsko vystupuje jako partner pro vývoj pokročilých technologií nebo zapojení AI do zbraňových systémů.
7. Francie
Na sedmém místě se umístila Francie, která je zároveň první zemí v tomto pořadí, která má vlastní jaderné zbraně. Je členem NATO a jedním z nejvýznamnějších hlasů EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Díky působení v Sahelu, Afghánistánu a v mnoha mírových misích pod záštitou OSN a EU si Francie udržuje dlouhodobou přítomnost na africkém kontinentu a účastní se operací proti terorismu.
Francouzské ozbrojené síly čítají přibližně 200 tisíc aktivních příslušníků a disponují pestrým arzenálem. Armáda má k dispozici například více než 950 letadel, 215 tanků a flotilu letadlové lodi Charles de Gaulle společně s početnými fregatami a ponorkami. V oblasti jaderných zbraní Francie provozuje strategické ponorky vybavené SLBM (ponorkové balistické střely, pozn. aut.), letecké nosiče jaderných hlavic a řadu pozemních i leteckých jaderných systémů.
V posledních letech Francie výrazně posiluje. Navyšuje počet Rafale týmů a posiluje kapacity i pro jaderné mise. Ve spolupráci s Německem a Španělskem navíc pokračuje ve vývoji zaměřeném na šestou generaci stíhacích systémů, dronů a cloudových bojových sítí. Francie zároveň podporuje současné navýšení výdajů na obranu členských států NATO na tři až pět procent HDP.
6. Spojené království
Nejmocnější armádu v Evropě má podle GFP Spojené království, které se umístilo na šestém místě. Díky členství v NATO má klíčovou roli v transatlantické bezpečnostní struktuře. Geopolitický význam Velké Británie potvrzuje i rozhodnutí hostit americké zbraně a podporovat obranu proti hybridním hrozbám.
Britské ozbrojené síly čítají zhruba 136 tisíc profesionálních vojáků a jsou tvořeny vojskem, námořnictvem a letectvem. Armáda disponuje letouny F‑35 i novou generaci hlavních bitevních tanků Challenger 3. Stejně jako Francie i Britové mají jaderné kapacity zahrnující ponorky pro strategické odstrašení.
I v Británii se plánují navýšit obranné výdaje. Do rozpočtu by se mělo investovat skoro 60 miliard liber, aby se v následujících letech vynakládala tři procenta HDP na obranu. Prioritou pro následující roky je například modernizace pozemních sil, vývoj autonomních systémů, ale také posílení kyberbezpečnosti.
5. Jižní Korea
Jihokorejská armáda se v žebříčku Global Fire Power umístila na pátém místě. Vývoj armády jednoznačně ovlivňuje vyostřený vztah s KLDR, ale v posledních letech třeba i s Čínou. Jižní Korea se aktivně účastní společných cvičení se Spojenými státy a spoléhá se i na jejich jaderný deštník. Země však není členem Severoatlantické aliance.
Ozbrojené síly Jižní Koreje zahrnují zhruba 500 tisíc aktivních vojáků a přes tři miliony rezervistů, což z nich činí jedno z nejsilnějších vojenských uskupení vůbec. Disponují moderním letectvem, pozemními silami, námořnictvem s ponorkami a fregatami i robustní protivzdušnou obranou. Přestože země nemá jaderný arzenál, spolehlivě se opírá o kolektivní odstrašení prostřednictvím spojenectví s USA.
V posledních letech Jižní Korea intenzivně modernizuje ozbrojené síly. Od roku 2021 investovala do obrany přibližně 222 miliard dolarů. Klíčové projekty zahrnují domácí vývoj stíhačky KF‑21 Boramae nebo třeba modernizaci dělostřelectva a raketových systémů. Obranný průmysl zajišťuje většinu potřeb a zároveň se stává světovým exportérem vojenských systémů.
4. Indie
Indie se umístila na čtvrtém místě v žebříčku Global Fire Power. Geopoliticky má Indie strategický význam kvůli svému zaměření vůči Číně a Pákistánu a silné alianci se Spojenými státy. Je členem čtyřstranné bezpečnostní iniciativy Quad s USA, Japonskem a Austrálií. V poslední době také zintenzivnila vojenskou spolupráci se západem, například s Francií, Spojenými státy a Izraelem, což posiluje nejen její vojenské kapacity, ale i globální diplomatický vliv.
Z českého pohledu nepředstavitelná čísla, každopádně miliardová Indie má v ozbrojených silách více než pět milionů lidí, z toho asi jeden a půl milionu aktivních a zbytek tvoří rezervy a paramilitární složky. Indie je také jadernou velmocí s odhadovanými 170 jadernými hlavicemi a plně funkční jadernou triádou.
Modernizace indické armády nabírá na obrátkách, zejména po květnových konfliktech s Pákistánem. Vláda například schválila mimořádné investice v hodnotě 4,6 miliard USD na nákup letadel a dronů a dalších sedm miliard dolarů na pořízení 26 francouzských stíhaček Rafale do roku 2030.
2.–3. Čína
První trojici světových armád asi není těžké odhadovat. Na třetím místě v žebříčku skončila Čína, která získala stejné hodnocení v Power indexu jako Rusko, ale má nižší počet vojáků. Geopoliticky je Čína klíčovým hráčem v oblasti Jihočínského a Východočínského moře a považuje se za klíčového rivala USA. Pochopitelně Čína není členem žádného tradičního západního vojenského bloku, na druhou stranu má velký jaderný arzenál. Podle Pentagonu může Čína disponovat až 600 hlavicemi, přičemž do roku 2030 jich může být až 1 000.
Čínská armáda má přibližně 2,2 milionu aktivních vojáků, přes 3 300 letadel, více než 6 800 tanků a rozsáhlé námořnictvo. V oblasti modernizace Čína kontinuálně navyšuje svůj vojenský rozpočet. Letos například plánuje investovat do obrany 250 miliard dolarů. Investice směřují především do nových generací plavidel a vývoje letadel typu J‑20 a J‑35.
2.–3. Rusko
Rusko zaujímá druhé místo v žebříčku Global Fire Power před Čínou díky většímu počtu vojáků. Je to klíčová vojenská mocnost s výraznou sférou vlivu ve východní Evropě, střední Asii i na Blízkém východě. V roce 2022 zahájilo invazi na Ukrajinu, kterou doprovází mobilizace stovek tisíc vojáků a pokračující útoky zaměřené na klíčová ukrajinská města a infrastrukturu. Invaze přinutila NATO posílit svou přítomnost na východě Evropy a vedla k výraznému zvýšení evropských výdajů na obranu.
Ozbrojené síly Ruska zahrnují pozemní armádu, letectvo, námořnictvo, raketové síly a podpůrné jednotky (vesmírné, kybernetické). Společně se spojenými státy má Rusko nejvíce jaderných zbraní na světě.
Po invazi na Ukrajinu prochází ruská armáda intenzivní změnou pod vedením Kremlu. V roce 2025 by měly výdaje na obranu dosáhnout přibližně 7,7 procent HDP, což přestavuje asi 170 miliard dolarů. Obranný průmysl funguje jako válečná ekonomika, každoroční výroba tanků a munice se zdvojnásobila a trojnásobně se zrychlily dodávky raket a dronů. Armáda pořizuje nová plavidla nebo modernizuje ponorky i letecké nosiče.
1. USA
Nejsilnější armádu mají podle žebříčku GFP Spojené státy americké. Jejich globální vliv sahá od Evropy přes Blízký východ až po Indo‑Pacifik. V Evropě upevňují své postavení nominačním procesem do čela NATO a zvýšeným tlakem na spojence, aby navyšovali obranné výdaje až na pět procent HDP. Jak už bylo zmíněno, tak například v Pacifiku spolupracují s Jižní Koreou, čímž posilují svou pozici vůči Číně.
Ozbrojené síly Spojených států tvoří šest hlavních složek: pozemní vojsko, námořnictvo, letectvo, námořní pěchota, pobřežní stráž a také vesmírné síly. Letectvo a námořnictvo je zároveň největší na světě. Spojené státy také disponují silným jaderným arzenálem, který dosahuje až 40 procent celosvětově držených jaderných zbraní.
Modernizační plán americké armády zahrnuje například zavádění letadel páté a šesté generace (F-35, B-21), vývoj hypersonických zbraní nebo robotizaci bojových jednotek. Významná část investic míří do námořnictva i letectva. Zároveň administrativa Donalda Trumpa oznámila plán vytvořit takzvaný Golden Dome, tedy obrovský protiraketový štít za desítky miliard dolarů.
