Invaze Ruska na Ukrajinu zcela změnila bezpečnostní situaci v Evropě. Na nové okolnosti zareagovaly také země NATO. Členské státy Severoatlantické aliance výrazně navýšily počet vojáků ve východní Evropě. Kde spojenecká armáda aktuálně působí?
Které státy tvoří východní křídlo NATO?
V reakci na ruský útok na Ukrajinu začalo NATO posilovat svoji vojenskou přítomnost ve východní Evropě. Severoatlantická aliance zde v uplynulých měsících zdvojnásobila počet vojáků. Tzv. východní křídlo NATO vede od Baltského moře na severu Evropy až k Černému moři. Řadí se do něj celkem devět zemí:
- Česká republika
- Slovensko
- Polsko
- Maďarsko
- Litva
- Lotyšsko
- Estonsko
- Rumunsko
- Bulharsko
Východní křídlo NATO tvoří země, které byly součástí Sovětského svazu nebo Varšavské smlouvy. Tyto státy citlivěji vnímaly ruskou anexi Krymu a podporu separatistických republik na východě Ukrajiny. Důsledkem zmíněných událostí bylo zahájení užší spolupráce v regionu a zformování tzv. Bukurešťské devítky (B9). Platforma vznikla v roce 2015 z iniciativy Polska a Rumunska. Hlavním cílem B9 se stalo zlepšení bezpečnostní situace v oblasti a prohloubení spolupráce při vyjednávání s ostatními členy NATO i EU.
Členové a jejich role v obraně východní Evropy
Členové NATO se na posílení vojenské přítomnosti ve východní části aliance dohodli na summitu ve Varšavě v roce 2016. O rok později byly v rámci předsunuté přítomnosti NATO (forward presence) zřízeny čtyři bojové skupiny (battlegroups) o velikosti praporu, konkrétně:
- v Polsku
- Litvě
- Lotyšsku
- a Estonsku
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru loňského roku byl v těchto bojových skupinách navýšen počet vojáků. Členové NATO se navíc domluvili na zřízení dalších čtyř praporů na východním křídle aliance:
- v Bulharsku
- Maďarsku
- Rumunsku
- a na Slovensku
Prapory nejsou identické – jejich velikost a složení se liší v závislosti na konkrétních geografických hrozbách a dalších faktorech. Podle posledních oficiálních údajů z konce minulého roku je v osmi jednotkách NATO nasazeno více než 10 tisíc vojáků.
Mezi země poskytující největší počet vojáků patří USA, Velká Británie nebo Německo. Nejvíce spojeneckých sil je rozmístěno v Polsku. Náš severní soused disponuje v rámci východního křídla také nejpočetnější vlastní armádou. Vysoký počet vojáků NATO se nachází rovněž v Rumunsku či Pobaltí. Vzhledem k nestabilní situaci lze očekávat další navýšení jednotek v oblasti. Například Německo na konci června ohlásilo, že plánuje v Litvě trvale umístit čtyři tisíce vojáků, aby pomohlo zajistit bezpečnost východního křídla aliance.
Slovníček pojmů
NATO | Zkratka anglického názvu North Atlantic Treaty Organization, Severoatlantická aliance. |
Forward presence | Předsunutá přítomnost. Iniciativa NATO, která má vyjádřit spojeneckou solidaritu a odhodlání ke kolektivní obraně. Severoatlantická aliance zahájila předsunutou přítomnost na svém východním křídle v roce 2017 v reakci na aktivity Ruska. |
Prapor | Vojenská jednotka o velikosti zhruba 500–1500 vojáků. Označována také jako batalion. |
Framework nation | Země zodpovědná za vedení bojové skupiny v rámci předsunuté přítomnosti NATO. Česká republika působí jako framework nation u bojové skupiny ve slovenské Lešti. |
VJTF | Zkratka anglického Very High Readiness Joint Task Force. V češtině se používá termín Síly velmi rychlé reakce. Jde o jednotky, které NATO v případě ohrožení nebo napadení některého z členů aliance posílá na místo jako první. |
Kolektivní obrana NATO | Princip obsažený v článku 5 Severoatlantické smlouvy. Útok na jednoho z členů aliance je útokem na všechny. Členové aliance mají na základě článku 5 povinnost napadené zemi poskytnout pomoc. |
Varšavská smlouva | Vojenský pakt osmi zemí východního bloku, který vznikl bezprostředně po přizvání západního Německa do NATO v roce 1955. Jedním ze signatářů Varšavské smlouvy bylo i Československo. Na ukončení platnosti smlouvy se členové paktu domluvili v roce 1991. |
Bojové skupiny: Členské země – přehled
Za vedení bojové skupiny vždy zodpovídá jedna země (framework nation). Složení jednotek je mezinárodní. Na obraně východního křídla NATO se tak podílejí všechny členské státy aliance. Čeští vojáci aktuálně působí v Litvě, Lotyšsku a na Slovensku. Jakou podobu mají jednotlivé prapory ve východní Evropě?
Polsko
- Základna: Orzysz
- Vedení bojové skupiny: USA
- Další přispívající země: Chorvatsko, Rumunsko, Velká Británie
- Počet vojáků: 1033
Litva
- Základna: Rukla
- Vedení bojové skupiny: Německo
- Další přispívající země: Belgie, Česká republika, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko
- Počet vojáků: 1805
Lotyšsko
- Základna: Ādaži
- Vedení bojové skupiny: Kanada
- Další přispívající země: Albánie, Česká republika, Dánsko, Island, Itálie, Černá Hora, Severní Makedonie, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko
- Počet vojáků: 1840
Estonsko
- Základna: Tapa
- Vedení bojové skupiny: Velká Británie
- Další přispívající země: Dánsko, Francie, Island
- Počet vojáků: 1373
Bulharsko
- Základna: Kabile
- Vedení bojové skupiny: Itálie
- Další přispívající země: Albánie, Řecko, Černá Hora, Severní Makedonie, Turecko, USA
- Počet vojáků: 945
Maďarsko
- Základna: Tata
- Vedení bojové skupiny: Maďarsko
- Další přispívající země: Chorvatsko, Itálie, Turecko, USA
- Počet vojáků: 1054
Rumunsko
- Základna: Cincu
- Vedení bojové skupiny: Francie
- Další přispívající země: Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Severní Makedonie, Polsko, Portugalsko, USA
- Počet vojáků: 1126 (včetně dalších sil spadajících pod vedení vrchního velitele spojeneckých sil NATO v Evropě)
Slovensko
- Základna: Lešť
- Vedení bojové skupiny: Česká republika
- Další přispívající země: Německo, Slovinsko, USA
- Počet vojáků: 1056
Síly velmi rychlé reakce (VJTF NATO)
Uvedené bojové skupiny nejsou jediné, které by v případě nutnosti bránily východní křídlo NATO. Aliance je připravena do východní Evropy vyslat další vojáky včetně tzv. Sil velmi rychlé reakce (VJTF NATO). Jde o speciální útvar, na jehož vytvoření se členské státy NATO dohodly na summitu ve Walesu v roce 2014 – nejen v reakci na chování Ruska, ale také s přihlédnutím ke krizi na Blízkém východě.
VJTF NATO se často označují jako hrotové oddíly. Při napadení či akutním ohrožení některého z členů NATO jsou tyto jednotky vyslány na místo jako první. Musí být tedy akceschopné v řádu několika dnů. Vedení VJTF NATO a přispívající země se každoročně střídají.
V roce 2023 hrotovým oddílům velí Německo, které vystřídalo Francii. Na složení Sil velmi rychlé reakce se letos kromě našich západních sousedů podílí i Česká republika a dalších sedm zemí:
- Belgie
- Litva
- Lotyšsko
- Lucembursko
- Nizozemsko
- Norsko
- Slovinsko
Většinu VJTF NATO tvoří pozemní síly, které jsou rozšířené o letecké, námořní a speciální jednotky. Pozemní síly hrotových oddílů byly po útoku Ruska na Ukrajinu výrazně navýšeny. V současnosti čítají okolo 11 500 vojáků, tedy zhruba dvojnásobek oproti začátku loňského roku.
Finsko a Švédsko v NATO: Jak ovlivní strategii?
Rusko svojí agresí změnilo dlouhodobé postoje a strategie mnoha zemí. K významnému obratu v bezpečnostní politice došlo zejména ve Finsku a Švédsku. Oba severské státy si dlouhá léta zachovávaly neutralitu a nebyly členy žádných vojenských aliancí. Po ruském napadení Ukrajiny se ale rozhodly vstoupit do NATO.
V případě Finska byl již celý proces dokončen a země se v dubnu letošního roku stala 31. členem Severoatlantické aliance. Přistoupení Švédska dlouho blokovalo Maďarsko a Turecko. Těsně před summitem ve Vilniusu konaném 11. a 12. července 2023 turecký prezident Erdogan oznámil, že vstup Švédska umožní. Maďarsko již dříve avizovalo, že nebude jediným členem, který by Švédsko blokoval. Očekává se tedy, že země do NATO vstoupí jako 32. člen velmi rychle.
Vstup severských zemí do NATO ovlivní i strategii na východním křídle aliance. Členské státy musí reagovat mimo jiné na skutečnost, že Finsko s Ruskem sdílí téměř 1300 kilometrů dlouhou hranici. Aktuálně se ale nedá očekávat, že by na finském území začaly v hojném množství působit spojenecké síly. Finsko nechce eskalovat situaci v regionu a neplánuje na svém území budování základen NATO ani rozmístění jaderných zbraní. Hlavní motivací pro vstup do NATO je pro obě severské země především článek 5 Severoatlantické smlouvy zahrnující princip kolektivní obrany.
Z přistoupení dvou vyspělých států bude profitovat spojenecká armáda. Finsko má například jedno z nejlepších dělostřelectev v Evropě. Unikátní je také počet vojáků – země s 5,5 miliony obyvatel může nasadit až 180 tisíc bojeschopných osob. Profesionální armáda Finska je ale pochopitelně menší a čítá zhruba 20 tisíc vojáků. Případný vstup Švédska do NATO by zase mohl přinést výhody spojené s vývojem a výrobou moderních zbraňových systémů či vojenských technologií. Švédského původu jsou například letouny Jas-39 Gripen, které využívá i česká armáda. Strategicky velmi důležitá je i poloha Švédska v Baltském moři.
VIDEO: Stíhačky F-35, o které má zájem Česko
