Konflikt Indie a Pákistánu: Hrozí válka o Kašmír?
Sílící rozbroje mezi Indií a Pákistánem vyvolávají obavy z rozhoření vojenského konfliktu mezi dlouhodobými rivaly. Indické útoky na území souseda z dnešní noci si podle pákistánské armády vyžádaly 26 životů civilistů a 46 zraněných. Dillí údery na devět míst označuje za preventivní a tvrdí, že jejich cílem byly i tábory pro výcvik teroristů vybrané tak, aby nenastala škoda na civilní infrastruktuře.
Pákistán uvedl, že se mu podařilo sestřelit pět indických stíhaček a jeden dron. Jeho armáda navíc pohrozila, že odpoví v místě a v čase, které si sama zvolí. Některé asijské letecké společnosti kvůli bojům mezi Indií a Pákistánem odklánějí nebo ruší spoje s Evropou. Více než dvě desítky letů už byly odkloněny, aby se vyhnuly pákistánskému vzdušnému prostoru, potíže ovlivňují i spojení s Prahou.
Co odstartovalo konflikt mezi Indií a Pákistánem?
Vztahy mezi oběma zeměmi jsou dlouhodobě problematické, mají za sebou už několik ozbrojených konfliktů. Spor vznikl v důsledku rozdělení Britské Indie v roce 1947. To vytvořilo Pákistán s muslimskou většinou a Indii s hinduistickou většinou. Smíšený Kašmír nejdříve usiloval o nezávislost, nakonec mahárádža Hari Singh souhlasil s jeho přičleněním k Indii, což ale Pákistán odmítl akceptovat.
Aktuální napětí se rozhořelo minulý týden po útoku ozbrojenců ve sporné oblasti Kašmíru. Ozbrojenci 22. dubna postříleli nejméně 26 lidí, z nichž většina byli indičtí turisté poblíž letoviska Pahalgám v části regionu, který ovládá Indie. Ta masakr označila za teroristický útok, Pákistán ale odmítá zodpovědnost za krveprolití. K útoku se přihlásilo málo známé uskupení Kašmírský odpor, kritizující příliv přistěhovalců z jiných částí Indie do oblasti a tím vyvolané demografické změny.
Jaká je aktuální situace?
Indičtí a pákistánští vojáci na sebe od té doby opakovaně stříleli. Pákistán v uplynulých dnech přinejmenším dvakrát odpálil cvičnou raketu. Indická armáda od incidentu v Kašmíru uskutečnila několik vojenských cvičení. Indie zároveň pronásledovala podezřelé militanty a ničila jejich domy.
Dillí k tomu po smrti svých občanů pozastavilo klíčovou dohodu s Pákistánem o sdílení vody v řece Indus. V úterý pak oznámilo, že začne odklánět vodu tekoucí do řek, které zavlažují pákistánské farmy.
Indie také zrušila víza všem Pákistáncům kromě diplomatů, vyhostilo pákistánské vojenské poradce a oznámilo, že sníží svou diplomatickou misi v Islámábádu. Pákistán mimo jiné rovněž zrušil víza Indům a oznámil uzavření svých hranic s Indií a pro sousední zemi uzavřel svůj vzdušný prostor.
Hrozí válka Indie a Pákistánu?
Nejdůležitější otázkou je, jestli má současný střet potenciál přelít se do širokého konfliktu. „Myslím, že totální válka mezi Indií a Pákistánem není možná,“ řekl už dříve Deutsche Welle Imtiaz Gul z Centra pro výzkum a bezpečnostní studia se sídlem v Islámábádu. „Jaderné schopnosti obou zemí slouží jako velký odstrašující prostředek proti plnohodnotné konfrontaci,“ podotkl.
Na druhé straně však zaznívají názory, že v současnosti je Indie obzvlášť odhodlaná udělit Pákistánu lekci. Dillí viní Islámábad z toho, že poskytuje teroristům zázemí, a varuje, že je potrestá. „Budeme je pronásledovat až na kraj světa,“ řekl indický premiér Naréndra Módí.
Vojenský historik Srinath Raghavan z King's College London po útoku na turisty podle Newsweeku uvedl, že od Indie očekává silnou reakci, která signalizuje odhodlání jak domácímu publiku, tak aktérům v Pákistánu.
V tuto chvíli není jasné, jestli Indie plánuje i další údery na Pákistán a jak Islámábád na ty nynější odpoví. Označuje je každopádně za akt války.
Kolik jaderných zbraní Indie a Pákistán mají?
Z výše uvedených důvodů je jaderná historie obou zemí nerozlučně spjatá. Indie se stala atomovou velmocí v roce 1974. Středisko pro kontrolu zbraní a jejich nešíření uvádí, že má v současnosti 164 hlavic, které je schopná odpalovat ze země, ze vzduchu i z vody. Země má doktrínu zakazující jejich užití k prvnímu úderu, v minulosti však naznačila, že by ji mohla změnit.
Pákistán dával jasně najevo, že nesmí zůstat pozadu. „Pokud Indie vyrobí bombu, budeme jíst trávu nebo listí, dokonce budeme hladovět, ale jednu si pořídíme také. Nemáme jinou možnost,“ řekl už v roce 1965 budoucí prezident a premiér země Zulfikár Alí Bhutto. Nakonec Islámábád získal jadernou zbraň v roce 1998. Nyní má 170 hlavic.
Jaké mají Indie a Pákistán spojence?
Klíčové pro Pákistán je, že se může do určité míry spoléhat na Čínu, která má sama napjaté vztahy s Indií. Kvůli náboženským a historickým vazbám a zájmům patří mezi další důležité spojence Islámábádu Turecko. Na jeho stranu lze zařadit i Ázerbájdžán, Saúdskou Arábii a další státy Perského zálivu a částečně i Írán. Jinou otázkou je, jestli by někdo z nich byl ochotný angažovat se po boku Pákistánu ve válce s Indií.
Tradičním spojencem Indie bylo Rusko, velký dodavatel zbraní do země. A do jisté míry jím zůstává nadále i po ruské invazi na Ukrajinu. V Evropě je dlouhodobým indickým partnerem především Francie. Dillí má také dobré vztahy s Japonskem, Izraelem a Austrálií. Spojené státy se snaží udržovat linky na obě země, jejich důležitost kolísá v závislosti na amerických geopolitických zájmech. V současnosti se Indie zřejmě pro Washington jeví jako důležitější země kvůli potírání čínského vlivu.
Jak reagují světové velmoci?
Významní hráči v mezinárodním prostředí vesměs odsoudili útoky na turisty v Kašmíru a nabádali ke klidu. Nynější eskalaci americký prezident Donald Trump označil za ostudu.
„Právě jsme o tom slyšeli,“ řekl o indických útocích. „Bojují už dlouho. Jen doufám, že to velmi rychle skončí,“ dodal šéf Bílého domu. Indický poradce pro národní bezpečnost Ajit Doval údajně o vojenské akci informoval amerického ministra zahraničí Marca Rubia.
Mluvčí generálního tajemníka OSN António Guterres vyzval obě strany ke zdrženlivosti. „Svět si nemůže dovolit vojenskou konfrontaci mezi Indií a Pákistánem,“ dodal.
Také Francie apelovala na Indii a Pákistán, aby projevily rozvahu. „Chápeme touhu Indie chránit se před metlou terorismu, ale vyzýváme Indii i Pákistán ke zdrženlivosti, aby nedošlo k eskalaci, a samozřejmě také k ochraně civilistů,“ řekl ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhovoru pro televizi TF1.
V podobném duchu se vyjádřil i Peking. „Čína vyjadřuje lítost nad vojenskými akcemi Indie dnes ráno a je znepokojena současným vývojem. Čína je proti všem formám terorismu,“ uvedl mluvčí ministerstva zahraničí v prohlášení.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že je hluboce znepokojeno prohlubující se vojenskou konfrontací mezi Indií a Pákistánem.
