Jasný vzkaz Washingtonu Evropě: starejte se o svou bezpečnost sami, ale s našimi zbraněmi
- Spojené státy v době napětí ve vztazích s Evropou nechtějí přijít o zbrojní zakázky.
- Některé země starého kontinentu jsou zvyklé dovážet značnou část vybavení z USA.
- Evropský obranný průmysl se vzpamatovává, ale zatím to nestačí.
Spojené státy se už dlouho snaží přimět Evropu k tomu, aby si zajišťovala svou bezpečnost sama a nespoléhala se na americkou pomoc. Nyní ale Washington dává najevo, že se mu některé aspekty rostoucí evropské emancipace nezamouvají. Nechce, aby se starý kontinet vyzbrojil z domácích kapacit a zanevřel na americké výrobce. Experti přitom zároveň pochybují, že je evropská zbrojní nezávislost na USA rychle proveditelná.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa pohrozila odvetnými opatřeními vůči evropským zemím, pokud budou upřednostňovat domácí výrobce zbraní a americkým omezí přístup k zakázkám. „Protekcionistická politika, která vytlačuje americké společnosti z trhu, zatímco největší evropské obranné firmy nadále výrazně těží z přístupu na trh ve Spojených státech, je špatným postupem,“ citoval web Politico nedávné vyjádření Washingtonu adresované Evropské komisi.
Tlak na preferenci evropského zboží roste
Nejde přitom o ojedinělou aktivitu. Náměstek amerického ministra zahraničí Christopher Landau už v prosinci kritizoval evropské spojence v NATO za to, že upřednostňují vlastní obranný průmysl před americkými dodavateli. Očekává se totiž, že Brusel v průběhu roku předloží aktualizaci směrnice o zadávání obranných zakázek z roku 2009. A to v atmosféře narušené evropské důvěry k Bílému domu, kdy někteří unijní aktéři chtějí prosazovat nákupy produkce domácího původu.
„Svět se drasticky změnil a náš hlavní spojenec se stal velmi nepředvídatelným,“ řekl například na konci ledna francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. „Pokud máme být seriózní, prvním krokem je, že potřebujeme jakýsi zákon o nákupu evropského zboží. Přestaňme kupovat běžné komponenty, které nejsou evropské,“ uvedl.
EU již nyní upřednostňuje místní společnosti v některých obranných projektech jako je úvěrový nástroj SAFE ve výši 150 miliard eur. Platí pro něj pravidlo, že minimálně 65 procent hodnoty pořizovaného zbraňového systému musí být vyrobeno v EU, Evropském hospodářském prostoru nebo na Ukrajině.
Američané tvrdí, že Evropa musí spolupracovat
Zatím není jasné, zda nová směrnice bude obsahovat závazná pravidla ve prospěch domácích výrobců. Washington se ale nijak netají tím, že ho současný evropský trend silně zneklidňuje a snaží se proti němu včas lobbovat.
„Revize směrnice je zásadní, protože bude mít přímý dopad na to, jak země EU utrácejí své národní peníze za obranné zakázky. Domníváme se, že by v tom měly mít plnou suverénní autonomii,“ napsali tento týden v komentáři pro Politico americký velvyslanec při EU Andrew Puzder a ambasador při NATO Matthew Whitaker.
Argumentují i tím, že je třeba zachovat silné NATO. „Dnes, kdy svět čelí složitým a bezprecedentním bezpečnostním výzvám, musí Spojené státy a Evropa spolupracovat na udržení a posílení tohoto partnerství. Omezení účasti amerického obranného průmyslu v evropských programech zadávání veřejných zakázek toto partnerství ohrožuje a oslabuje naši vzájemnou bezpečnost,“ píšou autoři.
Upozorňují také na to, že americké firmy se v době války na Ukrajině snaží vyrábět v maximální míře vysoce žádané zboží, mimo jiné systémy protivzdušné obrany a rakety do nich nebo náhradní díly pro stíhačky F-16. „Aby USA mohly pokračovat v dodávkách zbraní, které Ukrajina a členské země NATO potřebují, musí mít dostatečné objednávky k ospravedlnění své výroby a zdroje na jejich úhradu,“ podotýkají.
Americký zbrojní dovoz do Evropy je zatím značný
V praxi je Evropa zatím na dodávkách amerických zbraní silně závislá. Z loňské analýzy Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) vyplývá, že téměř dvě třetiny zbraní, které evropské země NATO v letech 2020 až 2024 dovezly, mělo americký původ. V přechozí pětiletce to bylo 52 procent.
Představitel SIPRI Pieter Wezeman tehdy upozorňoval na to, že evropské země podnikají kroky ke snížení závislosti na dovozu a posílení domácího průmyslu, ale zatím se to příliš neprojevuje. „Transatlantické vztahy v oblasti dodávek zbraní mají hluboké kořeny. Dovoz z USA vzrostl a evropské státy NATO mají z USA stále objednaných téměř 500 bojových letadel a mnoho dalších zbraní,“ řekl podle webu France 24.
Upozornil na to, že některé unijní státy jako Belgie, Nizozemsko a Dánsko, které je s Trumpem ve sporu o Grónsko, jsou na americkém importu obzvlášť závislé. Změna orientace by si podle něj vyžadovala velké finanční i politické investice. „Obstarávání zbraní trvá mnoho let a často mnohem déle než jedno prezidentské funkční období v USA,“ podotkl Wezeman.
Soběstačnost kvůli geopolitice
Podíl amerického dovozu se podle dat Deutsche Welle mezi evropskými zeměmi liší skutečně silně. V případě zemí jako Nizozemsko jde o téměř sto procent, u Polska o necelou polovinu a u Maďarska jen o sedmnáct procent. „Závislost na USA se v krátkodobém horizontu nedá nijak změnit,“ řekla německému deníku i bezpečnostní expertka Aylin Matléová z German Council on Foreign Relations.
„Jedním z příkladů je rozhodnutí mnoha evropských zemí nakoupit stíhačky F-35 z USA. To znamená, že jsou na systém navázány po dobu nejméně deseti let a jsou závislé na dodávkách náhradních dílů ze země výrobce,“ dodala.
Zároveň podle ní existují dobré důvody k usilování o soběstačnost i v případě, že napětí mezi břehy Atlantiku v důsledku politických změn pomine. „Ve scénáři, který zahrnuje konflikt v Indo-Pacifiku, je logické, že by americký obranný průmysl nejprve zásoboval svou armádu, spíše než aby plnil smlouvy s Evropany. Pokud by zároveň došlo ke konfrontaci s Ruskem na východním křídle NATO, pak by měl být evropský průmysl také schopen zásobovat své vojáky,“ míní Matléová.
To však nejspíš ještě nějakou dobu potrvá. „Mohla by se Evropa vyzbrojit? Ano, ale časem,“ řekl The Wall Street Journal (WSJ) Matthew Savill z britského think-tanku Royal United Services Institute. „Objem zatím není dostatečný a musíme akceptovat, že v některých oblastech není vybavení tak dobré,“ dodal.
Starý kontinent dohání roky zanedbávání
Přinejmenším část evropských zemí se v poslední době snaží dohánět dlouhá léta, kdy investice do obrany zanedbávaly a rozvíjí se i místní obranný průmysl. Někde to jde dost složitě, jinde ale poměrně rychle. Kupříkladu německá společnost Rheinmetall od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 už otevřela nebo staví šestnáct nových továren. Italský zbrojní gigant Leonardo zvýšil počet svých zaměstnanců téměř o polovinu na 64 tisíc během zhruba dvou let.
Napříč kontinentem včetně malých pobaltských států vyrůstají významní výrobci dronů. V některých případech dokonce podle WSJ evropská produkce překonala americkou a zejména v oblasti loďařství si na tom starý kontinent ve srovnání s USA stojí dobře.
Wezeman je přesvědčen, že evropské sebevyzbrojování je také záležitostí priorit. Podotýká, že nemalá část vybavení odchází jinam. „Existuje silný tlak na udržení významného vývozu zbraní a myslím si, že to můžeme očekávat i od budoucího zbrojního průmyslu v Evropě,“ zdůraznil.
Matléová zároveň varovala před nahrazováním jedné závislosti druhou. Pokud se bude chtít Evropa skutečně odstřihnut od dodávek z USA, může si vytvořit silnou a zneužitelnou vazbu na dodavatelské řetězce z Číny, ke kterým mnohdy neexistuje alternativa.
