Jedním z problémů indického vzdělávání je, že spočívá spíše v memorování faktů než v povzbuzování k samostatnému myšlení. O to více jsou chyby v učebnicích nebezpečné. Někdy jde o pouhé překlepy, takže se děti učí nazpaměť chybná data či jména, v jiných případech se komolí světové dějiny.
Na pochybení v učebnicích upozorňují zejména novináři, kteří se pak snaží rozvířit debatu a zjednat nápravu. V jednom článku například upozorňují na text, podle něhož Středozemní a Rudé moře spojuje Splaškový kanál (Sewage canal). V jisté učebnici zase mají děti zkomolené jméno národního hrdiny Gándhího.
Pozor na masožravce
K nejvíce šokujícím nesmyslům patří sdělení, že během druhé světové války Japonci svrhli na Spojené státy atomovou bombu. Hitler je považován za hrdinu, protože bojoval proti Britům, kteří Indii kolonizovali. V čítance pro jedenáctileté žáky se pro změnu můžeme dočíst, že jedlíci masa mají sklony k podvádění, lžou, neplní sliby, kradou a jsou agresivní.
Ve státě Čhattísgarh se školáci učí, že po získání nezávislosti v Indii vzrostla nezaměstnanost proto, že začaly pracovat i ženy. Když chtěli novináři z listu the Times of India vyjádření šéfa rady pro vzdělávání tohoto státu, odpověděl: „To je věc názoru. Je to autorův pohled založený na jeho zkušenosti a záleží na učiteli, jak to studentům vysvětlí.“
V pouštním státě Rádžasthán srovnává text v čítance ženu a osla: „Osel se podobá ženě. Také se celý den lopotí a někdy ani nedostane jídlo a vodu. Ve skutečnosti je ale osel o něco lepší, protože zatímco žena si leckdy stěžuje nebo utíká do domu svých rodičů, oslík svého pána nikdy nezradí.“
