„Tlak na snížení hodnoty řeckého dluhu spustil v mezinárodním měřítku obavy ze všech státních dluhopisů. Tato tragická chyba vedla k současným problémům. Proto jsou teď výnosy dluhopisů v Evropě tak vysoko,“ uvedl Orphanides, který je zároveň guvernérem centrální banky Kypru. Kyperské banky drží významné množství řeckého dluhu a minulý týden oznámily kvůli odpisům značné ztráty.
Řecko si na říjnovém summitu eurozóny vyjednalo, že mu soukromí věřitelé odpustí zhruba polovinu dluhů. Většinu soukromých věřitelů Řecka tvoří banky, převážně z Řecka, větší část dluhopisů ale drží i banky z Francie a Německa. Banky z ostatních zemí mají výrazně menší podíly.
Atény se tak zbaví závazků za zhruba 100 miliard eur (asi 2,5 bilionu korun). Celkové zadlužení, které teď činí zhruba 160 procent hrubého domácího produktu a neustále se zvyšuje, by se mělo do roku 2020 snížit asi na 120 procent HDP.
Zdroje agentury Reuters dnes ale uvedly, že Německo ještě v otázce odpisu řeckého dluhu zvažuje některé změny. Prý je pátečním summitu ochotné svůj podmínky pro věřitele zmírnit výměnou za výrazně zpřísněná rozpočtová pravidla.
Orphanides vyjádřil očekávání, že lídři eurozóny budou na summitu o tomto problému vážně diskutovat. „Je to věc, která se musí velmi brzy rozhodným způsobem vyřešit,“ řekl.
