Nejvyšší francouzský představitel na tiskové konferenci v Paříži podle agentury AP zdůraznil, že v jednání Evropské unie s Tureckem o dohodě ohledně imigrační krize a ochraně vnější hranice unie v Řecku se věci musejí více „vysvětlovat“ a musejí být „transparentnější“.
Předchozí summit Turecko-EU 7. března vyústil v předběžnou dohodu, která vzbuzuje v OSN i jinde pochyby, zda při zamýšleném řešení přistěhovalecké krize nebudou porušována lidská práva a další principy. Terčem kritiky jsou hlavně plánované „kolektivní odsuny“ do Turecka všech běženců, kteří vstoupí nedovoleně do Řecka. Výměnou má EU přijímat Syřany z Turecka. Ankara chce také další miliardy eur, brzké zrušení víz pro Turky a obnovení přístupových rozhovorů.
Například rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová po pondělním jednání připomněla, že Turci s návrhy přišli jen tři dny poté, co úřady v Ankaře tvrdě zasáhly proti opozičnímu listu Zaman. „Ptám se, zda přes palubu neházíme evropské hodnoty,“ řekla novinářům.
Slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák tehdy připustil, že výhrad k návrhům Turecka měli jeho kolegové celou řadu. Rámcovou dohodu obecně označil za dobrou, ale za pouhý začátek řešení.
Hollande po dopoledním setkání s asi 15 vedoucími představiteli levicových stran ze zemí EU dále řekl, že je nutné ochránit vnější hranice unie. Je podle něj totiž nezbytné předejít tomu, aby se opět vytvořily vnitřní hranice v schengenském prostoru pro volný pohyb osob.
