Centrální banka USA (Fed) bude možná muset ještě zvýšit úrokové sazby, aby se podařilo dostat inflaci pod kontrolu, řekl ve svém pátečním projevu šéf Fedu Jerome Powell na sympoziu centrálních bankéřů. Dodal, že centrální banka bude postupovat opatrně při rozhodování, zda dále zpřísnit úrokové sazby, ale dal jasně najevo, že Fed zatím nedospěl k závěru, že základní úroková sazba je dostatečně vysoká na to, aby bylo jisté, že se inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli.
„Úkolem Fedu je snížit inflaci na náš dvouprocentní cíl, a to uděláme,“ řekl Powell. „V posledním roce jsme výrazně zpřísnili politiku. Přestože se inflace snížila ze svého vrcholu, což je vítaný vývoj, zůstává stále příliš vysoká. Jsme připraveni dále zvýšit sazby, pokud to bude vhodné, a hodláme držet politiku na restriktivní úrovni dokud nebudeme přesvědčeni, že inflace trvale klesá k našemu cíli.“ Dodal, že v této souvislosti nedávné údaje vyvolaly nové obavy.
Některé signály ukazují, že ekonomika se nemusí ochlazovat tak, jak se očekávalo, řekl Powell. Obzvláště silné jsou podle něj spotřebitelské výdaje a sektor bydlení se možná zotavuje. Inflace sice zpomalila, ale panují obavy, že pokračující vysoké spotřebitelské výdaje a napjatý trh práce mohou návrat k inflačnímu cíli ztížit.
Ekonomika podle Powella nadále roste nad trendem. Aby se inflace dostala udržitelně zpět na dvouprocentní cíl, bude to zřejmě vyžadovat období hospodářského růstu pod trendem a určité zmírnění podmínek na trhu práce.
Poznámky Powella ukázaly, že Fed se potýká s protichůdnými signály ekonomiky. Inflace podle některých údajů zpomalila bez velkých nákladů pro ekonomiku. To je dobrý výsledek, ale také to vyvolává otázku, zda politika Fedu je dost restriktivní, aby banka mohla dokončit svoji práci, upozornila agentura Reuters.
Fed zahájil nynější cyklus zvyšování úroků loni v březnu. Základní úroková sazba v USA se nyní pohybuje v pásmu 5,25 až 5,5 procenta a je nejvyšší od roku 2001.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Inflace tak zaznamenala první nárůst od loňského června. Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií, se v červenci snížila na 4,7 procenta z červnových 4,8 procenta.
