Konkrétní podobu opatření oznámí Monti na pondělním zasedání parlamentu. Vláda se měla původně zabývat plánem reforem až zítra. Předseda vlády ale zdůraznil naléhavost situace tím, že překvapivě svolal ministry na dnešní odpoledne. Předcházela tomu jeho jednání s předáky politických stran a odborů.
Úsporná opatření a reformy jsou zatím známy jen v obrysech. Jejich významnou součástí je například nové nastavení penzijního systému, včetně zpřísnění podmínek odchodu do důchodu, omezení sociálních výdajů a kroky proti daňovým únikům.
Cílem Montiho vlády je dostat rozpočet do roku 2013 do vyrovnané bilance a nepodkopat přitom hospodářský růst, bez něhož je snižování dluhu nemožné. Druhým pilířem plánu tak mají být opatření na podporu růstu, která by měla uvolnit zdroje k oživení chronicky stagnující italské ekonomiky.
Třetí největší ekonomika eurozóny se letos v létě dostala do centra evropské dluhové krize a v posledních týdnech se výnosy desetiletých státních dluhopisů usadily nad kritickou hranici sedmi procent. Nad touto úrovní už požádaly o finanční pomoc Řecko, Irsko a Portugalsko a ani Itálie tak vysoké úvěrové náklady dlouhodoběji neunese.
Evropská unie však na záchranu Itálie nemá dostatek zdrojů, takže zastavit šíření krize v této zemi je klíčové pro přežití eurozóny v nynější podobě. Platební neschopnost Itálie by měla pode ekonomů ničivé dopady na Evropu a byla by těžkou ranou pro celou globální ekonomiku. Scénu pro přijetí razantního reformního balíku připravila listopadová rezignace premiéra Silvio Berlusconiho a dosazení Montiho do čela přechodné vlády „národní jednoty“.
Itálie je zranitelná zejména kvůli svému státnímu dluhu, který dosahuje 120 procent výkonu ekonomiky a je v Evropě nejvyšší po Řecku. Absolutní výše dluhu 1,9 bilionu eur je v Evropě největší. Pokud chce Itálie začít snižovat dluh, bez obnovení ekonomického růstu nebude mít podle ekonomů šanci.
