Aktuálně nezaměstnanost v eurozóně již čtyři měsíce stagnuje na 10,1 procenta. Oproti více než 12 procentům zaznamenaných v polovině roku 2013 se jedná o významné zlepšení, které je na ochotě evropských domácností utrácet vidět.
Nicméně i tak je míra nezaměstnanosti přesahující 10 procent příliš vysoká na to, aby trh práce generoval významnější inflační tlaky. Takovýto obrázek potvrdila včera publikovaná předběžná inflační data za srpen. Výsledek následoval zklamání, které den předtím přinesla německá čísla. Namísto očekávaného zrychlení inflace v eurozóně v srpnu stagnovala na červencových stále velmi nízkých 0,2 procenta.
I když bude statická základna vyplývající z cen pohonných hmot působit ve zbytku roku ve směru vyššího růstu spotřebitelských cen, bude se letošní celková inflace v eurozóně pohybovat kolem 0,4 procenta.
A protože ani v období nadcházejících tří let nepředpokládáme udržitelné dosažení dvouprocentního inflačního cíle, bude muset ECB na svém zářijovém zasedání konat.
Jedním z kroků, ke kterým přistoupí, bude prodloužení programu nákupu aktiv. V současné době ECB počítá s aplikací tohoto programu do března příštího roku. Očekáváme prodloužení programu o půl roku.
Autor je analytikem Komerční banky
