Návrh bude nicméně v březnu podroben revizi, v jejímž rámci může správní rada ESM rozhodnout, že jakmile bude stálý mechanismus v provozu, mohla by se kapacita zvýšit.
O návrhu smlouvy, která bude upravovat fungování stálého mechanismu ESM, se bude jednat na pondělní schůzce ministrů financí eurozóny. Podle zdrojů je pravděpodobné, že lídři Evropské unie návrh schválí na summitu, který bude 30. ledna.
Pokud půjde vše hladce, mohl by také v 17 zemích eurozóny bez zbytečných odkladů začít ratifikační proces. Stálý mechanismus ESM by měl totiž začít fungovat od července.
Smlouva o fungování stálého mechanismu ESM začne podle návrhu platit ve chvíli, kdy ji schválí země, které do fondu vložily 90 procent kapitálu. To jsou proti původním předpokladům trochu mírnější podmínky. Zpočátku se totiž počítalo s 95 procenty.
„Maximální úvěrová kapacita ESM je stanovena na 500 miliard eur, včetně zbylých zdrojů EFSF,“ píše se v návrhu. Ze zdrojů EFSF, jehož úvěrová kapacita činí 440 miliard eur, se hradila pomoc Irsku a Portugalsku. Stejný fond by měl také poskytnout druhý záchranný úvěr Řecku, pokud Atény splní dohodnuté podmínky.
Pokud by eurozóna zkombinovala úvěrovou kapacitu všech záchranných fondů a dalších mechanismů, měla by mít k dispozici asi bilion eur (více než 25 bilionů korun). Finanční trhy, stejně jako některé mimoevropské země, eurozónu opakovaně vyzvaly, aby kapacitu svých záchranných fondů výrazně zvýšila. Tomu se ale brání Německo, které ovšem do fondů přispívá ze všech členských zemí zdaleka nejvíce. Zdroje EFSF podle Němců stačí.
