Ruské jednotky obsadily Krym a odmítají odejít navzdory protestům Ukrajiny. Několik set kilometrů na jihovýchod jiní ruští vojáci už od roku 2008 okupují části Gruzie, píše Kasparov pro deník Wall Street Journal. Tím se Putin podle něj zařadil spolu se Saddámem Husajnem a Slobodanem Miloševičem do „exkluzivního klubu“ státníků, kteří v jaderném věku zaútočili na sousední zemi.
Špičky EU na čtvrtečním mimořádném summitu pohrozily Rusku, že pokud během několika dní nezačnou jednání mezi Kyjevem a Moskvou a nedojde v nich k významnému posunu, zmrazí Brusel majetky vybraných Rusů a uvalí na ně zákaz cestování. Později by mohly následovat další sankce. Spojené státy rozhodly o vyhlášení vízových sankcí proti hodnostářům z Ukrajiny, Ruska i Krymu, kteří ohrožují demokracii na Ukrajině a zpochybňují její svrchovanost.
Ruští diplomaté se ale sankcí příliš neobávají. „Ukrajina je pro nás mnohem důležitější,“ prohlásil například stálý ruský představitel při EU Vladimir Čižov.
Kasparov proto navrhuje jiné řešení. „Pokud západ Rusko potrestá sankcemi a obchodní válkou, možná to bude fungovat, ale bude to kruté i pro 140 milionů Rusů, kteří žijí pod Putinovou vládou,“ píše. „Namísto toho potrestejte 140 oligarchů, kteří hodí Putina do koše hned zítra, pokud nedokážou ochránit své majetky v zahraničí,“ myslí si Kasparov. Navrhuje zrušení víz, zabavení nemovitostí, akcií či obstavení účtů. USA už podobné sankce zavedly, nyní je na řadě EU. „Jinak se ztráta Wall Street stane ziskem pro Londýn a Putinova taktika rozděl a panuj opět zabere,“ dodal.
I Washington ovšem dosud vůči Rusku a jeho představitelům zvolil nejmírnější možné sankce, když sáhl o po vízovém omezení. USA ale na rozdíl od EU daly svému ministerstvu financí oprávnění zmrazit aktiva „osob, které na Krymu prosazovaly vládní autoritu bez pověření od ukrajinské vlády“. Seznam osob, kterých by se sankce týkaly, dosud nebyl zveřejněn.
