Severní Korea zkoumá rozsáhlý plán, podle kterého by se stala regionálním přepravním centrem. Plán je částečně inspirován úspěchem Singapuru nebo Švýcarska. Země má rovněž zájem o připojení k velkým světovým finančním institucím, jako Mezinárodní měnový fond (MMF), pokud se členské státy vzdají svých „nepřátelských“ politik vůči KLDR. Řekl to agentuře AP ekonom severokorejské vlády a pracovník Hospodářského institutu severokorejské Akademie sociálních věd Ri Ki-song.
Ri upozornil, že ačkoli sankce, jejichž cílem bylo donutit zemi opustit její jaderný program, za poslední rok zesílily, ekonomika země si udržela stabilní růst. Hrubý domácí produkt se loni zvýšil na 30,704 miliardy dolarů (695 miliard korun) z 29,595 miliardy dolarů v roce 2016 a 24,998 miliardy dolarů v roce 2013. To podle něj ukazuje, že výsledkem sankcí je, že ekonomika se v některých částech stala efektivnější a soběstačná.
Někteří zahraniční odborníci však zpochybňují statistiku KLDR. Odhad zveřejněný v červenci jihokorejskou centrální bankou například uvádí, že HDP Severní Koreje v loňském roce klesl o 3,5 procenta. To by byl nejvyšší propad od konce 90. let minulého století, kdy zemi postihl hladomor.
KLDR vyvinula druh hnojiva, které využívá domácí uhlí místo dovážených ropných produktů, a zlepšila metodu výroby ocele, prohlásil Ri. Vyjádřil také optimismus ze současného zmírnění napětí na Korejském poloostrově a z letošního summitu severokorejského lídra Kim Čong-una s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Pokud by byly zrušené sankce vůči KLDR a politické klima by se dostatečně zlepšilo, mohla by Severní Korea napodobit země jako Švýcarsko a Singapur, které mají málo zdrojů a malé území, ale využily své geografické umístnění jako největší výhodu, řekl Ri. „Nacházíme se v centru východní Asie, takže náš Korejský poloostrov má velmi výhodné geografické umístění. V budoucnosti se budeme snažit spolupracovat s našimi sousedními zeměmi na rozvoji odvětví dopravy. Pokud využijeme naše železnice z jihu přes Sibiř, mnoho zemí dá přednost našim železnicím před přepravou po moři,“ prohlásil.
Tato myšlenka se objevila již před lety, ne-li před desetiletími. KLDR má již železniční spojení s Ruskem, Čínou a Jižní Koreou. Jihokorejský prezident Mun Če-in také veřejně podpořil plán obnovení přeshraničního železničního spojení, co nejdříve to bude možné. Dosavadní pokusy se však nezdařily kvůli politickému napětí nebo nedostatečným investicím a nezájmu.
Ze všeho nejdřív však bude nutné, aby Washington zmírnil sankce vůči zemi a přestal trestat ty, kteří s KLDR obchodují. Trump sice chválí Kimovy diplomatické iniciativy, stále však trvá na tom, že sankce zůstanou v platnosti, dokud KLDR neučiní jasné a konkrétní kroky k odstranění jaderných zbraní.
Připojení k mezinárodním finančním institucím by otevřelo dveře k získání potřebných financí na rozvoj a ekonomických zkušeností. Jihokorejský prezident nedávno naznačil, že Kim vyjádřil zájem o připojení k MMF a Světové bance. K tomu by však země musela podniknout strukturální reformy a zvýšit transparentnost, což KLDR nechce. Na otázku, zda je Pchjongjang připraven splnit takové požadavky, Ri uvedl, že KLDR nyní zpřístupnila své statistiky o HDP a další komentář odmítl. Naznačil jen, že míč je nyní na hřišti mezinárodních institucí.
„Kvůli sankcím a snahám nepřátelských zemí, jako USA a Japonsko, naše pokusy o připojení k mezinárodním organizacím zatím nevyšly,“ dodal a upozornil, že KLDR se neúspěšně snažila koncem 90. let připojit k Asijské rozvojové bance. „Pokud se nemůžeme připojit ani k regionální organizaci, bude mnohem obtížnější připojit se k mezinárodní organizaci.“
