„Když jeden člen odejde, neznamená to 'muž přes palubu'. Možná, že volím nešťastná slova. Co to znamená muž přes palubu? Zatím všichni říkali, že když bude muset nějaká země odejít, anebo požádá o vystoupení, celá stavba se zhroutí. To ale není pravda,“ řekla Kroesová.
Řecko se musí rozhodnout co nejdříve, zda o pomoc stojí, anebo ne; už 20. března má totiž země splatit větší část dluhu v objemu asi 14,5 miliardy eur (asi 362,1 miliardy korun). Pokud si nezajistí i druhý úvěr, na splátku dluhu téměř jistě nebude mít peníze. Řecko by se tak s vysokou pravděpodobností stalo první evropskou zemí, která po druhé světové válce vyhlásí státní bankrot.
Atény ještě budou muset prosadit několik dalších nepopulárních opatření, včetně například celkového omezení státní správy anebo snížení základní mzdy. Ta je ve srovnání s některými dalšími chudšími členy eurozóny pořád ještě vysoká.
Kroesová řekla, že řečtí političtí lídři si musejí uvědomit, že vlády v Nizozemsku a Německu další pomoc zadluženému Řecku před svými daňovými poplatníky neobhájí, pokud nebude jasně vidět, že Řecko spolupracuje a že má skutečně zájem problémy řešit.
