Korejský poloostrov rozděluje i jazyk, vzniká jednotný slovník
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Pětadvacetileté snahy vytvořit jednotný slovník korejštiny podle jeho autorů finišují. Cílem tohoto úsilí je překlenout stále se zvětšující propast ve slovní zásobě korejštiny, kterou mluví lidé v komunistické KLDR a kterou používají lidé v kapitalistické Jižní Koreji.
Minulý týden skupina jihokorejských lingvistů a lexikografů, která se podílí na slovníkovém projektu, poprvé po pěti letech odcestovala na schůzku se svými protějšky na severu. „Je to důležitá práce,“ říká šéfredaktor slovníku Han Jong-un, podle nějž hrozí, že prohlubující se rozdíly v používání korejštiny se stanou stejně velkou překážkou pro případné sjednocení obou Korejí, jakou představuje přísně vojensky střežená hranice přetínající poloostrov.
Podle Hana je problém nejvíce patrný v jazyce používaném experty v jednotlivých oborech, jako jsou třeba lékaři nebo právníci. „Odlišnosti jsou tak zásadní, že architekti z opačných stran Korejské poloostrova by pravděpodobně měli velké potíže postavit společnými silami dům,“ říká.
Poválečná obnova
Po japonské okupaci Koreje z let 1910-1945, během níž byla korejština ve školách i v úřadech zakázaná, obě strany nově rozděleného poloostrova stanovily korejský jazyk a gramotnost jako svou prioritu. Po více než šesti desítkách let a téměř úplné izolovanosti se jejich jazyk liší téměř stejně radikálně jako jejich hospodářství a politika. Některá zcela běžná slova získala zcela neodpovídající významy. Kupříkladu slovo akassi, jež v Jižní Koreji znamená „mladá dáma“, nese v Severní Koreji význam „otrokyně ve feudální společnosti“.
Největším problémem je ale obrovské množství slov, která pronikla výhradně do slovní zásoby jedné či druhé země a která jsou pro mluvčí na opačné straně nesrozumitelná. Han odhaduje, že tyto odlišnosti se nyní týkají třetiny slov používaných v ulicích Soulu a Pchjongjangu a až dvou třetin výrazů používaných v obchodních a oficiálních kruzích.
„V současnosti pořád ještě není problém v základní komunikaci, ale jazyková propast bude nepřeklenutelná, pokud budou zmíněné odlišnosti nekontrolovaně narůstat,“ domnívá se Han.
| Nápad jihokorejského aktivisty |
|---|
| S plánem sestavit unifikovaný slovník korejštiny přišel jihokorejský aktivista propagující sjednocení obou Korejí Mun Ik-hwan na setkání se zakladatelem KLDR Kim Ir-senem v Pchjongjangu v roce 1989. Kim jeho návrh schválil. Projekt ale nezačal právě šťastně, když byl Mun po svém návratu na Jih vsazen do vězení s obviněním z nelegální cesty na Sever. V roce 1994 Mun zemřel a teprve v roce 2004 se podařilo nápad oživit v příznivé atmosféře po historickém summitu jihokorejského prezidenta Kim Te-džunga a severokorejského vůdce Kim Čong-ila v roce 2000. |
| „Stejně jako jeho otec Kim Ir-sen také Kim Čong-il vnímal tento projekt jako významný pro zachování korejského kulturního dědictví,“ uvádí Kim Han-muk, který vede jihokorejskou část společného výboru, který byl konečně v roce 2005 vytvořen k sestavení slovníku. |
Na 330 tisíc hesel ke zpracování
Záměrem výboru bylo definování 330 tisíc hesel; doposud výbor zvládl přesně definovat 55.000 slov. Práce zprvu postupovala jen pomalu, než se obě strany navzájem poznaly, brzy však nabrala tempo a Han je nyní přesvědčen, že cíl dokončení slovníku do roku 2019 může být splněn, pokud činnost výboru bude moci pokračovat bez přerušení. To ale není vůbec jisté.
Bohužel, i mírová práce lexikografů není uchráněna před nestálou povahou vztahů mezi Severní a Jižní Koreou, které od konce korejského konfliktu z let 1950-53 zůstávají ve válečném stavu. Výbor se v prvních pěti letech setkal dvacetkrát, pak ale v roce 2010 vojenské napětí vzrostlo a mezikorejské vztahy se dostaly na bod mrazu.
Když výbor pracuje pravidelně, je podle svých slov schopen v průběhu týdenního setkání vypořádat se se zhruba 20 tisíci hesly. „Již na začátku jsme se shodli, že vyloučíme příliš ideologicky motivované výrazy,“ říká Han Jong-un. „Obvykle se rychle shodneme u asi dvou třetin slov probíraných při diskusi a pak řešíme ta složitější. Když se nedohodneme, uvedeme dva různé významy, tak jak slovo lidé chápou v Severní a Jižní Koreji,“ popisuje.
Severní Korea jazyk "čistila" od cizích slov
Jednou z příčin rozdílů mezi zmíněnými verzemi korejštiny bylo rozhodnutí KLDR „očistit“ jazyk vyřazením mnoha slov čínského původu a jejich nahrazením „domácími“ termíny. V Jižní Koreji čínsko-korejská slova stále tvoří přes 50 procent slovní zásoby, píše agentura AFP.
Severní Korea mezitím zahrnula ruské výpůjčky jako „kommuna“ pro „společenství“, zatímco Jihokorejci se hojně začali inspirovat angličtinou a vytvořili takové novotvary jako „eye-shopping“ pro prohlížení si zboží ve výkladních skříních (pro něž se v angličtině užívá výraz „window-shopping“).
Severokorejští uprchlíci jako Pak Kun-ha říkají, že množství anglických výpůjček je jedním z hlavních problémů při začleňování se do jihokorejské společnosti.“Je to neuvěřitelně frustrující. Anglické výrazy jsou všude, je to jako učit se nový jazyk,“ stěžuje si Park, který utekl z KLDR v roce 2005.
