Od roku 2011, kdy začaly v Sýrii boje, Kurdové těží z ústupu armády a plní si svůj sen o autonomii. Podle odhadů organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR) už Kurdové kontrolují tři čtvrtiny z 800 kilometrů syrsko-turecké hranice.
Chtěli by spojit tři kurdské oblasti Afrín, Kobani v Halabu s provincií Hasaká na východě. „Přejí si decentralizovanou Sýrii a ustavení kantonů,“ řekl washingtonský analytik Mutlu Civiroglu. Geograf a odborník na Sýrii Fabrice Balanche je přesvědčen, že Kurdové usilují o získání souvislého území. Z toho důvodu bojují proti všem, kdo jim stojí v cestě - syrské armádě i islámským radikálům.
Prohlédněte si fotografie z Kobani:
V boji o Halab zahájené na počátku února nejprve prorazili obklíčení Afrínu, který rok obléhali radikálové, mezi nimi i fronta An-Nusra. Využili přitom ruských náletů. Aby propojili Afrín s Kobani, čeká je další bitva, tentokrát proti Islámskému státu (IS), a to hlavně na východě provincie Halab.
Nespojují se s vládou ani s povstalci. „Od začátku si jdou tím, co nazývají třetí cestou. Ani s režimem, ani s povstalci, protože ani jedna z těchto stran neuznává práva Kurdů,“ řekl Civiroglu. Radikálové obvinili kurdské oddíly YPG, že nahrávají vládě, když v pondělí vytlačili radikály z vesnic a měst, zejména z Tall Rifaatu, a také z vojenské základny u pohraničního města Azáz. „Nemáme s bojem režimu nic společného. Bojujeme proti frontě An-Nusra a dalším frakcím, které sledují strategii Turecka, obsazují oblasti a bombardují naše vesnice,“ řekl Saláh Džamíl z YPG.
Odbornice na otázky Kurdů Maria Fantappieová řekla, že Strana demokratické unie (PYD), což je politická složka syrských Kurdů, chce nyní „vytěžit územní zisky a navázat regionální i mezinárodní kontakty, aby se stala nezpochybnitelným politickým hráčem v Sýrii“.
I když PYD nebyla přizvána k ženevským mírovým rozhovorům, přijala v lednu amerického zmocněnce pro boj proti IS Bretta McGurka, otevřela své zastoupení v Moskvě a v únoru také v Praze. Právě na Prahu padla její volba pro evropské zastoupení. Podle zástupce YPG Šeruna Hasana to není náhoda. „Češi mají s Kurdy mnoho společného, sdílíme podobnou historickou zkušenost. Boj, který vedeme proti IS a An-Nusře, není výhradně naše válka, ale válka celého civilizovaného světa,“ řekl.
Turecko YPG řadí k teroristickým skupinám a jeho armáda od soboty bombarduje kurské pozice. K nevoli USA, pro něž jsou Kurdové výkonní partneři v boji proti IS.
Spojenectví s Rusy
Kurdové navázali nevyhlášené spojenectví s Rusy, kteří od loňska bombardují povstalce a radikály. Právě tyto útoky Kurdům pomohly získat nová území. „Moskva nemůže nebrat v potaz Kurdy, kteří jsou hlavní silou v boji proti radikálům. Je to v zájmu Ruska stejně jako USA,“ řekl Civiroglu.
Rusku, které podporuje syrský režim, je podle AFP kurdská otázka prostředkem, jak rozzlobit Ankaru, stojící od roku 2011 na straně oponentů Damašku. Balanche upozorňuje, že syrskému prezidentovi Bašárovi Asadovi se ruská podpora Kurdů nezamlouvá, ale nemá na vybranou. „Jeho budoucnost je svázána s podporou Ruska,“ řekl. Ruský prezident Vladimir Putin podle Balanchea Asadovi řekl jasně, že „za přímou ruskou intervenci očekává neomezenou podporu syrských Kurdů, kteří vytvoří svůj autonomní stát na severu“ Sýrie. „Kurdové se stanou pohraničníky Sýrie,“ tvrdí Balanche.
