„NATO za dobu své existence do značné míry vycházelo z pátého článku Severoatlantické smlouvy, který členy zavazuje ke vzájemné obraně,“ připomněl ministr. „U nás je teď hybridní válka. Nejsem si stoprocentně jist, zda je NATO plně připraveno zvládat tuto nebo budoucí hybridní válku a zda je k tomu nynější struktura aliance optimální,“ dodal.
Pojmem „hybridní válka“ média označují kromě přímých vojenských akcí i nekonvenční bojové operace včetně informační diverze a destabilizačních kampaní v nepřátelském týlu.
Účast v mezinárodních bezpečnostních strukturách a z toho vyplývající bezpečnostní záruky jsou podle Klimkina pro Ukrajinu kriticky důležité. „Pokud ale Ukrajina od NATO nedostane tyto záruky, budeme nuceni hledat jiné varianty,“ konstatoval ministr bez dalších podrobností.
Podle západního tisku ale případnému členství Ukrajiny v alianci brání spíše výhrady evropských členských států, než nespokojenost Kyjeva s aliančními zárukami. Proti členství Kyjeva v Severoatlantické alianci se staví zejména Německo a Francie. Další země považují diskuse o členství Ukrajiny přinejmenším za předčasné.
