V minulých dnech se s Mandelou loučila široká veřejnost i zahraniční státníci v Johannesburgu a v metropoli Pretorii. V sobotu ráno se konalo rozloučení na vojenské základně v Pretorii. Přišlo tam asi 1000 členů vládního Afrického národního kongresu, který Mandela kdysi vedl. Pak byla rakev letecky přepravena asi 700 kilometrů na jih, do Východního Kapska, kde Mandela vyrůstal. Z letiště ve městě Mthatha ji vezl v konvoji pohřební vůz do vesnice Qunu vzdálené asi 30 kilometrů. Cestu lemovali místní lidé, kteří se chtěli rozloučit.
V Qunu žil Mandela do svých devíti let, ale vracel se tam rád ve svém pozdějším životě. Je tam jeho rodinný dům a jsou tam pohřbeni jeho rodiče a také tři z jeho dětí. Právě vedle nich chtěl být sám pohřben.
Dnešní obřad v Qunu byl na rozdíl od předchozích akcí pořádaných v Johannesburgu a Pretorii intimnější. Jeho součástí byly také rituály kmene Tembu, k němž Mandela patřil. Jejich smyslem je pomoci duši zemřelého dostat se k předkům a vysvětlit tělu, co se s ním děje. Poráží se k tomu většinou vůl a jeho maso se před pohřbem jí, k mrtvému v rakvi promlouvá kmenový vůdce.
Do Qunu přijelo na 4500 lidí pozvaných k pohřebnímu ceremoniálu. Rakev přivezli vojáci na lafetě a položili na kraví kůži. Na podium vyzdobené 95 svícemi a Mandelovým portrétem pak přicházeli příbuzní, afričtí státníci, zástupci kmene Tembu a loučili se s Mandelou. Hovořili méně oficiálně než účastníci úterní pietní akce uspořádané na johannesburském stadionu za přítomnosti desítek zahraničních státníků.
Mezi řečníky byli i Mandelův vnuk a vnučka, mnozí si prvního černošského prezidenta připomínali z osobních kontaktů s ním. Většina z nich hovořila o velikosti ztráty, kterou pro ně a pro celou JAR Mandelova smrt znamená.
Pohřební ceremonie byla především lidská, na začátku se zpívala hymna a zpěv velkého sboru pak předěloval jednotlivé projevy. Vedle vdovy po Mandelovi Graçay Machelové seděl prezident Jacob Zuma a po jeho druhé straně předchozí Mandelova žena Winnie.
Po tomto obřadu se pak už jenom asi 400 hostů vydalo na pozemek rodiny k připravenému hrobu. Rakev tam znovu vezli vojáci a zazněla salva z děl. Vojáci pak z rakve sňali Mandelovy řády a odznaky i státní vlajku a pomodlili se nad ní. Nakonec přelétly vojenské vrtulníky a stíhačky a rakev byla spouštěna do hrobu. Poslední chvíle s mrtvým zůstaly bez kamer a zůstaly vyhrazené jenom pro rodinu, jak si příbuzní přáli.
Mandela strávil skoro tři desetiletí ve vězení za své politické aktivity v boji proti tehdejšímu režimu rasové segregace v JAR. Zatímco v době jeho uvěznění bylo zakázáno vyvěšovat jakékoli jeho fotografie, po jeho smrti byly vidět po celé zemi. Mandela byl právník a první ve své rodině, kdo vystudoval. Zatčen byl v roce 1962 a ve vězení strávil 27 let. Nobelovu cenu dostal v roce 1993 spolu s posledním bělošským prezidentem JAR Frederikem de Klerkem. O rok později se stal prezidentem, ale o další mandát už v roce 1999 neusiloval. Na veřejnosti se naposledy objevil před třemi lety na fotbalovém mistrovství světa v Johannesburgu.
| Nelson Rolihlahla Mandela |
|---|
| » narodil se 18. července 1918 v Jihoafrické unii jako syn místního náčelníka kmene a zemřel 5. prosince 2013 v Jihoafrické republice » v roce 1941 navázal kontakt se členy Afrického národního kongresu » vystudoval práva a v roce 1953 získal diplom » sympatizoval s komunistickou myšlenkou, ale jako věřící metodista se nikdy komunistou nestal » v roce 1951 byl zvolen prezidentem mládežnické odnože ANK, v roce 1961 založil jeho ozbrojené křídlo » v roce 1962 byl uvězněn, v roce 1964 odsouzen k doživotí, v roce 1990 byl propuštěn » v roce 1994 se stal prvním černošským prezidentem Jihoafrické republiky » v roce 1993 získal s Frederikem de Klerkem Nobelovu cenu míru » byl třikrát ženatý |
Terorista, vězeň, prezident, otec národa. Tím vším byl Mandela
