V dnešním světě nestačí k zajištění bezpečnosti měkká síla, Evropská unie potřebuje účinnou obrannou politiku, řekl na bezpečnostní konferenci v Praze šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Zdůraznil, že není otázkou, zda by EU měla posilovat svou schopnost čelit hrozbám, ale jak rychle to udělá. Klíčem k bezpečí na kontinentu zůstává spolupráce s NATO, evropské země by však měly hrát silnější roli a být schopné postupovat také samostatně, uvedl Juncker.
"Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku EU," řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra, kterého se účastní také zástupci NATO a členských států EU. "Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý," dodal.
Juncker připomněl, že úvahy o společné obraně Evropy se v průběhu evropské integrace objevily již v padesátých letech. Aktuální hrozby - ať už jde o válečné konflikty, kybernetické útoky nebo terorismus podle něj vyžadují, aby členské země myšlenku obranné spolupráce převedly v realitu.
Měnící se mezinárodní prostředí podle šéfa komise vyžaduje, aby EU dokázala bezpečnostním výzvám čelit samostatně. "Nemáme jinou možnost, než hájit své zájmy samostatně, ať už jde o Blízký východ, klimatické změny nebo obchodní dohody," uvedl Juncker.
Zopakoval, že Evropská unie nechce konkurovat vojenské síle NATO. Vazba mezi Severoatlantickou aliancí a EU je podle něj nezbytnou podmínkou pro zajištění bezpečí kontinentu. Její sílu loni představitelé obou organizací stvrdili na summitu ve Varšavě. Juncker zdůraznil, že přesto se Evropa nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají společným postupem docílit toho, že budou silnějším článkem aliance. "V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně," doplnil.
Sobotka: EU by se měla soustředit na mise pro stabilizaci okolí |
Evropská unie by se v rámci společné obrany měla soustředit na mise, které stabilizují její okolí. Teritoriální obranu by dál měla zajišťovat Severoatlantická aliance, řekl dnes novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že důležitým nástrojem pro podporu evropské obrany bude Evropský obranný fond (EDF). Jeho financování podle Junckera neovlivňuje nadcházející britský odchod z EU. Migrační krize podle Sobotky ukázala, že se EU musí starat o to, co se děje v jejím sousedství. Hlavním úkolem evropské obranné spolupráce by podle premiéra mělo být organizování civilních, vojenských i výcvikových misí do severní i střední Afriky a na Blízký východ, které by přispěly ke stabilizaci regionu a omezily riziko, že důsledky konfliktů budou mít dopad na EU. |
Evropští spojenci, ale i nepřátelé podle něj vynakládají na své vojenské kapacity více peněz. Evropa proto sama musí začít utrácet, aby dokázala zajistit bezpečí svých obyvatel. Zároveň je podle něj nutné výdaje koordinovat. "Až 80 procent výdajů na nákupy a 90 procent výdajů na výzkum se dělá na národní úrovni bez jakékoliv dohody. To je drahé, neúčinné a ztěžuje to spolupráci našich jednotek," poznamenal.
Diskusi o společné obraně povedou také lídři jednotlivých členských zemí EU. Přibližně za dva týdny se budou na červnovém setkání Evropské rady zabývat návrhy, které předložila Evropská komise.
NATO vítá vznik obranného fondu EU, umožní větší efektivitu |
Severoatlantická aliance vítá plán na vznik evropského obranného fondu. Umožní to větší efektivitu obranných výdajů, protože nyní se v Evropě vyplýtvá mnoho prostředků na zdvojené kapacity. Na evropské bezpečnostní konferenci v Praze to dnes řekla zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová. NATO podle ní také vítá, že EU bude hrát silnější roli v obraně. Silnější Evropa znamená silnější alianci, což se zase promítá do větší bezpečnosti v Evropě, řekla Gottemoellerová. Podotkla také, že ani Spojené státy, ani Evropa nemohou samy vyřešit konflikty ve světě, které ohrožují jejich bezpečnost, ale musí spolupracovat. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová na konferenci uvedla, že se EU k prohloubení obranné spolupráce nerozhodla kvůli britskému rozhodnutí odejít z unie nebo kvůli vývoji v USA, ale protože Evropa sama hlubší spolupráci v obraně potřebuje. Podle Mogheriniové se o totéž snažili evropští představitelé v minulých desítkách let a nyní by se mohlo podařit uspět tam, kde předchozí generace selhaly. EU se podle Mogheriniové v minulosti zaměřovala příliš na ekonomické a obchodní otázky a nechávala společnou obranu stranou. Nyní ale většina občanů unie jasně žádá větší spolupráci v bezpečnostních otázkách. Potřeba jednat roste s každým teroristickým útokem na evropské půdě, podotkla Mogheriniová. |
