V prvním kole chyběl Ramelowovi jeden hlas. Politolog Ulf Poschardt upozornil, že okolnosti Ramelowova zvolení ukazují, jak křehká „rudo-červeno-zelená“ koalice bude, když ukázala nejednotu už v prvním hlasování. Vláda má v zemském sněmu 46 z 91 poslanců.
Pochybnosti o stabilitě durynské koalice panovaly už před volbou. Tříčlenné koalice v žádné z německých spolkových zemí dosud nevydržely až do konce funkčního období. Politolog Werner Patzelt také řekl, že Levice bude mít ve vládě problém i se svou voličskou základnou, protože se v koaliční smlouvě musela vzdát velké části svých předvolebních slibů.
Vznik první zemské vlády pod vedením postkomunistů vyvolal v Durynsku i kritiku. V uplynulých týdnech odpůrci koalice opakovaně demonstrovali proti Ramelowovi, ve čtvrtek večer se před budovou zemského sněmu v Erfurtu sešlo na 2000 lidí. Skandovali mimo jiné hesla z demonstrací z roku 1989, které vyústily v pád komunistického režimu v bývalé Německé demokratické republice.
Zemskou vládu pod vedením Levice kritizoval i německý prezident Joachim Gauck. Vyjádřil tehdy pochybnosti, zda už se Levice dostatečně vzdálila postojům Sjednocené socialistické strany Německa (SED), která totalitně vládla v bývalé NDR. Němečtí politologové i komentátoři v médiích jsou ale přesvědčeni, že s vládou Levice nehrozí návrat komunismu a upozorňují, že Levice je už dlouho pevnou součástí německého stranického systému.
Ramelow podpoří zkoumání zločinů komunismu
Ramelow v projevu po zvolení zdůraznil, že jeho vláda bude podporovat další zkoumání zločinů komunistického režimu na území Durynska. Bývalou NDR označil za stát bezpráví a požádal o odpuštění všechny oběti pronásledování ze strany východoněmecké tajné policie Stasi.
Německé komentáře ke zvolení Ramelowa připomínají, že nový durynský premiér není typický člen Levice. Pochází z bývalého Západního Německa a nikdy nebyl členem SED. V kritice východoněmeckého režimu zachází výrazně dál než představitelé celostátní Levice, kteří se v minulosti zdráhali v souvislosti s komunistickou vládou v NDR mluvit o bezpráví.
Strana Levice vznikla v roce 2007 sloučením Strany demokratického socialismu (PDS), přímé nástupkyně SED, s politickým uskupením WASG, které se odštěpilo od sociální demokracie. Na celoněmecké úrovni působila PDS i Levice dosud pouze v opozici a podle politologů je obtížně představitelné, že by už po příštích volbách v roce 2017 mohla vzniknout celostátní koalice ve stejném složení jako v Durynsku.
Analytici zdůrazňují, že mezi SPD a Zelenými na jedné a Levicí na druhé straně jsou zásadní rozdíly především v pohledu na přístup k Evropské unii a na členství Německa v Severoatlantické alianci (NATO).
Na zemské úrovni se Levice na vládních koalicích zatím podílela ve třech spolkových zemích: v letech 1998 až 2006 v Meklenbursku-Předním Pomořansku, v letech 2002 až 2011 v Berlíně a od roku 2009 v Braniborsku. V těchto vládách byla vždy Levice menším koaličním partnerem SPD.
Ve volbách v Durynsku skončila Levice druhá za Křesťanskodemokratickou unií (CDU). K úřadu zemského premiéra jí pomohla SPD, která se rozhodla nepokračovat v koalici s CDU a dala přednost „rudo-červeno-zelené“ vládě. Tuto formu koalice, která je v Německu na zemské úrovni novinkou, schválili ve vnitrostranickém referendu i členové durynské SPD.
