Dohoda měla vyřešit letité spory mezi Německem a Švýcarskem o nezdaněné peníze německých občanů uložené ve švýcarských bankách. Aby se k nim německé úřady dostaly, uchylovaly se opakovaně k nákupu dat s „černými konty“ Němců ve Švýcarsku. To vyvolávalo napětí ve vztazích mezi oběma sousedy.
Smlouva měla umožnit německým občanům, kteří mají nepřiznaný majetek ve Švýcarsku, vyhnout se trestu, pokud přistoupí na jednorázovou platbu ve výši 21 až 41 procent z objemu tohoto majetku uloženého za posledních deset let. Budoucí vklady měly být daněny stejně jako v Německu. Na oplátku měli tito Němci dál zůstat anonymní, aby dotčeno bankovní tajemství švýcarských finančních ústavů.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble si od smlouvy sliboval jednorázový příspěvek do státního rozpočtu okolo deseti miliard eur (přes 250 miliard korun) a v budoucnu 700 milionů eur (18 miliard korun) ročně.
Dohodu, kterou již schválilo Švýcarsko, ale v listopadu v Německu zablokovala horní komora parlamentu. Ve Spolkové radě se pro ni nenašla většinová podpora kvůli nesouhlasu spolkových zemí vedených opozičními stranami. Ten se nepodařilo překonat ani dohodovacímu výboru obou komor německého parlamentu. Opozici vadilo zejména to, že bohatí Němci by měli dál možnost anonymně ukrývat své peníze před zdaněním do ciziny. To je podle nich v rozporu s proklamovanou daňovou rovnoprávností.
