Podle Delorse nedohlížela Rada ministrů na to, zda uchazeči o vstup do eurozóny skutečně plní stanovená konvergenční kritéria. Nikdo prý také nevěnoval pozornost slabinám některých evropských ekonomik. „Ministři financí nechtěli vidět nic nepříjemného, s čím by se museli potýkat,“ tvrdí někdejší předseda EK.
Současně se vznikem společné měny se také podle Delorse měly začít vytvářet základy společné hospodářské politiky založené na spolupráci států. Měla se harmonizovat většina daní a vytvořit společné plány na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. „Všechno jsem to říkal, ale nikdo mě neposlouchal,“ postěžoval si Delors.
Někdejší předseda EK je ale stále přesvědčen, že společnou evropskou měnu je možné i v současné krizi zachránit. Je ale podle něj třeba splnit dvě podmínky: „Zaprvé, musí se podařit uhasit současný požár. Zadruhé, musí vzniknout nová architektura (eurozóny).“
Delors také podotkl, že pokud chtějí státy euro zachovat, „budou muset buď přijmout větší přesun suverenity (na nadnárodní úroveň), nebo se podřídit společné (fiskální) disciplíně“.
Delors stál v čele Evropské komise v letech 1985 až 1995. Za jeho působení se rozhodlo o vytvoření společné měny a byla stanovena kritéria pro vstup zemí do eurozóny. Společná měna byla v účetní podobě zavedena v roce 1999, mince a bankovky přišly do oběhu počátkem roku 2002.
