Žadatelů o azyl mezi lety 2013 a 2014 podle Eurostatu přibylo 191 tisíc, nárůst tak činil zhruba 44 procent. Zatímco občané Sýrie se na celkovém počtu žadatelů podíleli před dvěma lety 50 tisíci, loni jich bylo již 123 tisíc. Počet žádostí v Evropské unii roste podle dostupných dat soustavně od roku 2010. Tehdy hledalo útočiště na území EU zhruba 250 tisíc lidí.
Každý třetí uchazeč o azyl směřuje do Německa, loni jich tam podalo žádost přes 202 tisíc. Následuje Švédsko (13 procent), Itálie a Francie (obě deset procent) a Maďarsko (sedm procent). V případě Itálie a Maďarska se přitom počet žadatelů v roce 2014 oproti roku předchozímu více než zdvojnásobil.
Česku se azylanti vyhýbají
Ve srovnání s počtem obyvatel v dané zemi přijímá nejvíce žádostí o azyl Švédsko, Maďarsko, Rakousko a Malta. Naopak nejméně Portugalsko, Slovensko a Rumunsko.
V České republice v roce 2013 požádalo podle Eurostatu o azyl 695 lidí, loni už 1145. Na celkovém počtu žádostí podaných v EU se ale Česko podílí jen 0,2 procenta.
Uspěje necelá polovina
Kromě Syřanů žádali v Evropské unii v loňském roce o udělení azylu především Afghánci. Na třetím místě skončili Kosované, z nichž více než polovina požádala o azyl v Maďarsku. V České republice pak tvořily hlavní skupinu občanů žádajících o azyl Ukrajinci, Syřané a Vietnamci. Na Slovensko nejčastěji míří Afghánci a například v Polsku hledali útočiště hlavně Rusové.
V prvoinstančním řízení loni rozhodly úřady zemí Evropské unie o udělení azylu ve 45 procentech případů. Ze zhruba 360 tisíc rozhodnutí v první instanci byl uprchlický status přidělen ve 163 tisících případů. Nejčastěji byli úspěšní lidé prchající před občanskou válkou v Sýrii.
