Zákon o podpoře svobody na Ukrajině, který kritizuje ruský tlak na Kyjev, otevírá dveře k dodávkám zbraní Ukrajině a k rozšíření protiruských sankcí. Postihy se na jeho základě rozšíří na další společnosti obchodující se zbraněmi či firmy dodávající technologie k těžbě ropy. Postiženi mají být i jednotlivci. V případě výpadků v dodávkách ruského zemního plynu členským státům NATO se má na sankčním seznamu USA octnout i ruský monopolní vývozce Gazprom.
Obamův mluvčí Josh Earnest prohlásil, že prezident podepíše zákon do konce týdne, avšak stále má vůči němu výhrady, neboť „vysílá matoucí zprávu našim spojencům“ a „nereflektuje probíhající jednání“.
Evropská unie, která dosud s USA protiruské sankce koordinovala, s ohledem na pozitivní vývoj konfliktu na východě Ukrajiny nové postihy nechystá. Někteří evropští představitelé hovoří o možném uvolnění sankcí v případě dodržování příměří.
Moskva v reakci na tento zákon obvinila Washington, že dělá vše pro to, aby zničil předivo vztahů mezi oběma zeměmi. Rusko zároveň pohrozilo, že pokud Washington nové sankce přijme, dočká se odvetných opatření.
Rusko se nyní potýká s dlouhodobě největším pádem hodnoty rublu, která je vedle klesajících cen ropy způsobena i dopadem protiruských sankcí.
S nabídkou smíru přišel šéf americké diplomacie John Kerry, který ocenil ruské „konstruktivní kroky posledních dnů“ a prohlásil, že budoucnost ruské ekonomiky je v Putinových rukou. „Tyto sankce mohou být zrušeny během týdnů či dnů, záleží to na rozhodnutích, která učiní prezident Putin,“ prohlásil Kerry během návštěvy Londýna.
¨
