Organizace zemí vyvážejících ropu se dohodla, že od července zvýší těžbu asi o jeden milion barelů denně. Řekl to saúdský ministr energetiky Chálid Fálih, podle něhož je dohoda jednomyslná. Svůj dosavadní odmítavý postoj totiž poněkud zmírnil Írán, který těžbu zvyšovat nechtěl. OPEC v květnu těžil zhruba 32 milionů barelů ropy denně, na celosvětových dodávkách se tak podílel zhruba jednou třetinou. Analytici chystané zvýšení hodnotí většinou jako slabé.
Zvýšení těžby asi o jeden milion barelů denně představuje zhruba jedno procento globální nabídky. Jde o zvýšení nominální, skutečné zvýšení produkce bude zřejmě slabší, protože některé země kvůli potížím nedokážou těžbu zvýšit tak, jak by podle nových limitů mohly.
Saúdská Arábie a Rusko rozhodnutí považují za blízké kompromisu - Moskva dříve prosazovala zvýšení těžby až o 1,5 milionu barelů denně.
Spojené státy, Čína a Indie apelovaly na OPEC, aby dosavadní omezování těžby uvolnil a zabránil situaci, že na trhu bude suroviny málo. To by mohlo mít negativní dopady na globální ekonomiku. "Doufám, že OPEC zvýší těžbu výrazně. Potřebujeme držet ceny nízko!" napsal na twitteru americký prezident Donald Trump.
Írán do poslední chvíle zvýšení těžby oponoval s argumentem, že Trump k růstu cen ropy sám přispěl, když uvalil sankce na Írán i na Venezuelu. Několik hodin před zahájením jednání v sídle OPEC ve Vídni však íránský ministr ropného průmyslu Bížan Zangáne naznačil, že by s menším zvýšením objemu těžby mohl souhlasit.
Analytici se víceméně shodují v tom, že skutečné zvýšení těžby nebude výrazné a trh další ropu snadno absorbuje. Harry Tchilinguirian ze společnosti BNP Paribas očekává další růst cen, zejména vezme-li se v úvahu, že zásoby ropy v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj jsou stále pod kýženým pětiletým průměrem a ve Venezuele a Libyi neustále hrozí výpadky. Nabídka bude podle něj nižší i z Íránu, až na něj plně dopadnou americké sankce.
Analytik Ole Hansen ze společnosti Saxo Bank předpovídá, že v krátkodobém horizontu budou zmíněná geopolitická rizika přispívat k růstu cen. Posléze by ale mohl mít větší vliv soustavný růst nabídky ropy ze strany producentů mimo kartel OPEC, zatímco na poptávce se může podepsat zpomalení rozvíjejících se ekonomik.
Saúdské Arábii se na vídeňské schůzce zjevně podařilo přesvědčit své spojence o nutnosti zvýšit těžbu. Podobně se k situaci staví Rusko, které je největším producentem ropy na světě a signatářem dohody členských i nečlenských zemí OPEC o omezování těžby zhruba o 1,8 milionu barelů denně. Tato dohoda platí od začátku loňského roku. Díky ní se ceny ropy zvýšily z minima asi 27 dolarů za barel v roce 2016 na nynějších zhruba 75 dolarů. Kvůli mimořádným výpadkům v produkci ropy ve Venezuele, Libyi a v Angole v posledních měsících objem těžebních restrikcí ve skutečnosti činil až 2,8 milionu barelů denně.
Cílem producentských zemí je zajistit, aby signatáři dodržovali dohodu o koordinovaném snižování produkce na 100 procent. Nyní je to kvůli výpadkům v těžbě v Libyi, Angole a Venezuele o 40 až 50 procent víc.
