„Když se podíváte do historie veřejných dluhů v minulosti, máme úrovně veřejného dluhu, které jsou někdy i vyšší, než to, co máme dnes,“ řekl Piketty v rozhlasové stanici France Inter, kde odkázal na případ Británie v 19. století a Německa a Francie ve 20. století.
Podle ekonoma existuje několik způsobů, jak veřejný dluh snížit. Jedním z nich je snížení inflace prakticky na nulu a hromadění primárních přebytků, a to po celá desetiletí. „To je řešení, které může fungovat, ale trvá velmi dlouho,“ upozornil. Primární přebytek vzniká v situaci, kdy jsou výdaje státu nižší, než je výběr daní. Nepočítají se do něj úroky z půjček.
Německo po válce oddlužili
„Ironií celého příběhu je, že Německo a také Francie naštěstí nepoužily toto absurdní řešení u sebe po druhé světové válce, když jsme měli veřejný dluh vyšší než 200 procent HDP, tedy ještě více než má dnes Řecko,“ řekl Piketty.
Podle něho se využilo inflace, různých mimořádných opatření a také restrukturalizace dluhu, tedy oddlužení. „Celý zahraniční dluh Německa byl zrušen v roce 1953,“ upozornil ekonom.
„Je neuvěřitelné, že dnes vysvětlujeme Španělsku a Řecku, že jediným řešením je vrátit vše do posledního eura, i když víme, že to nebude fungovat,“ zdůraznil Piketty.
Levicový ekonom Piketty se nedávno proslavil světovým bestsellerem Kapitál ve 21. století. Světovou pozornost vyvolal, když kniha vyšla v angličtině. Pracuje s tezí, že současná hospodářská nerovnoměrnost nebyla od let předcházejících první světové válce ještě nikdy tak hluboká. A to ani navzdory faktu, že v té době neexistovalo vlastně žádné sociální přerozdělování a progresivní zdanění.
Mnoho ekonomů to ale odmítá s poukazem na to, že Piketty předkládá údaje o vývoji pouze hrubých příjmů před zdaněním a bez započítání stále vyšších vládních sociálních transferů, což hrubě zkresluje obraz současné situace.
William White: Bankám zaplatí ztráty řečtí taxikáři a němečtí daňoví poplatníci
