Sobotní volby na Islandu ukážou, jak daleko jsou voliči v některých evropských zemích ochotni zajít v odmítání tradičních partají. Jedním z favoritů klání je Pirátská strana prosazující přímou demokracii. V průzkumech sice nedosahuje tak dobrých výsledků jako na jaře, i tak má ale podle některých šanci porazit vládní Stranu nezávislosti.
„Jejich členové jsou sbírkou anarchistů, hackerů, libertariánů a počítačových nadšenců. Svoji politiku nastolují pomocí on-line průzkumů a myslí si, že vláda by měla jednat stejně,“ popsal Piráty britský The Independent. Partaj, která se hlásí k programu globální rodiny pirátských stran, vznikla v roce 2012. Ve volbách následujícího roku velmi těsně překonala pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu.
Podle aktuálního průzkumu se jí chystá dát svůj hlas 22,6 procenta tázaných, Straně nezávislosti o procento a půl méně. S necelými 19 procenty následuje Levicově-zelené hnutí, potenciální koaliční partner Pirátů. Čtvrtá je s téměř desetiprocentním odstupem Pokroková strana, kterou vede premiér Sigurður Ingi Jóhannsson.
Jeho předchůdce v obou funkcích Sigmundur Davíð Gunnlaugsson na jaře odešel z čela kabinetu kvůli skandálu souvisejícímu s dokumenty Panama Papers, který volby uspíšil.
„Nevíme, co se stane, pokud volby vyhrají. Strana říká, že by nechtěla mít premiérský post. Minulý týden Piráti pozvali několik dalších partají, aby zjistili, zda s nimi mohou spolupracovat. Takové předvolební rozhovory se nikdy předtím na Islandu neuskutečnily,“ řekla podle The Independent Barents Observer expertka na místní politiku Silja Bára Ómarsdóttir. Podle některých názorů Islandu hrozí vznik nečitelné a nestabilní koalice, což může mít negativní vliv na ostrovní ekonomiku.
