Zkušenosti a kontakty jsou hlavní devízou devětašedesátiletého Kerryho, který před devíti lety neúspěšně vyzval na souboj tehdejšího republikánského prezidenta Bushe. Teď jej i republikánští senátoři bez sebemenších námitek vyslali hájit zájmy země v zahraničí. Jak přesně budou tyto zájmy definované, není zatím zřejmé.
Během vystoupení v senátním výboru pro zahraniční vztahy, jemuž čtyři roky sám předsedal, ponechal nový ministr kontury diplomacie rozostřené. Kerry se na klasické stupnici americké zahraniční politiky jestřáb/hrdlička nedá jednoznačně zařadit. Na jedné straně volal po zřízení bezletové zóny nad Libyí a svržení Mubarakova egyptského režimu. Na straně druhé patří mezi hlavní zastánce dialogu se syrským prezidentem Bašárem Asadem.
Z pozice šéfa diplomacie však vůči Sýrii zatím konkrétní není. Na naléhání republikánského senátora Johna McCaina, jenž dlouhodobě zastává větší angažovanost USA v konfliktu na straně protivládních povstalců, uvedl, že se musí se situací lépe seznámit.
Zatím Kerry v nové funkci zvládl několik prvních telefonátů. Volal jak svým protějškům v sousední Kanadě a Mexiku, tak prezidentovi Izraele, s nímž ho pojí dlouholeté osobní kontakty. Šimon Peres Kerrymu podle izraelského deníku Haaretz mimo jiné sdělil, že rodící se nová koalice slibuje i možné obnovení rozhovorů s palestinskou samosprávou. Právě na východní i Západní břeh Jordánu povede v polovině února Kerryho první pracovní cesta, při níž navštíví i Egypt.
Během prvních hodin v úřadě volal nový ministr zahraničí i svému tureckému protějšku. Ankara po Spojených státech zatím marně požaduje podporu dodávek zbraní syrským povstalcům. Komentátor tureckého deníku Cumhuriyet ale vidí budoucnost optimisticky a Kerryho jako „velmi dobře obeznámeného s rolí Turecka v regionu“.
