Představitelé Evropské unie se tento měsíc na summitu dohodli, že poskytnou MMF půjčku 200 miliard eur. Fond by následně půjčil tyto peníze ohroženým zemím v eurozóně. Členové eurozóny se zavázali poskytnout 150 miliard eur a zbývající peníze mají přijít z dalších zemí EU, případně i mimo EU. Ministři financí EU mají na dnešek naplánovanou telekonferenci, jejíž součástí je i jednání o částkách, které mají poskytnout MMF.
Česká vláda zatím o půjčce pro MMF nerozhodla. Kabinet si před definitivním rozhodnutím vyžádal další informace a analýzy, mimo jiné také od MMF samotného. Pro Česko by mohlo jít až o 3,5 miliardy eur, asi 89 miliard korun.
Litva a Lotyšsko již oznámily, že MMF peníze nepůjčí, protože jim to jejich současná hospodářská situace nedovoluje. Švédská centrální banka je připravena poskytnout 100 miliard švédských korun (281,2 miliardy korun). O víkendu přitom švédský premiér Fredrik Reinfeldt prohlásil, že se Švédsko se k dohodě o pomoci eurozóně nepřipojí, pokud to bude znamenat přijetí přísnějších rozpočtových pravidel v zemi. Podle něj navíc není vůbec známé jak smlouva bude vypadat. Pozice Švédska je tak v podstatě stejná jako pozice Česka.
Britská vláda zatím naznačila, že by mohla přispět nejvýše deseti miliardami liber (301,3 miliardy korun).
Půjčky od MMF mají takzvanou senioritu. To znamená, že pokud se stát, který půjčku přijal, dostane do potíží, splatnost úvěru MMF má přednost před splatností ostatních závazků. Úvěry, které krachujícím zemím poskytuje přímo eurozóna, takto jasně definovanou přednost nemají.
