Podle agentury DPA hlasovalo pro novelu 58 senátorů, zatímco 28 jich bylo proti. Jeden se hlasování zdržel. Obě komory parlamentu tak podpořily zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst.
Zákon již Duda dostal k podpisu. Jeho mluvčí Marek Magierowski sdělil, že hlava státu o osudu normy rozhodne v ústavním termínu. Již dříve řekl, že Duda se okamžitě se zákonem seznámí, přečte si ho a zanalyzuje.
Ústava dává prezidentovi 21denní lhůtu, aby zákon podepsal a nařídil jeho zveřejnění v úředním věstníku. Duda ale také může požádat ústavní soud, aby prověřil slučitelnost zákona s ústavou, což požaduje například veřejný ochránce práv či polská soudní rada.
Pokud by ústavní soud novelu posvětil, musí ji prezident podepsat. Kdyby naopak nejvyšší soud země našel v novele rozpory, může prezident podepsat zvláštní právní akt s opominutím neústavních částí, nebo návrh zákona vrátit zpět parlamentu k přepracování, vysvětlila TVN24.
Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou, jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralyzaci této instituce, do jejíchž řad vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), ovládající většinu v parlamentu, nedávno zvolila pět „svých“ soudců.
Senát ústavního soudu přitom začátkem prosince uznal za neústavní předchozí novelu, která zrušila říjnovou volbu jiné pětice soudců, již provedl ještě minulý parlament ovládaný dnes opozičními liberály z Občanské platformy (PO).
Proti novele má výhrady vedle polské opozice i Evropská unie. Místopředseda Evropská komise Frans Timmermans ve středu dopisem vyzval polskou vládu, aby respektovala právní stát a kontroverzní zákon neuplatňovala, dokud se neobjasní její důsledky pro nezávislost nejvyšší soudní instance v zemi.
Nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí a pokouší se o změny ústavního soudu, které opozice i právní experti odmítají jako neústavní. Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána, který je osočován z autoritativního postupu.
