Reforma by se měla dotknout hlavně veřejnoprávní televize, rozhlasu a polské tiskové agentury PAP. Nyní státem vlastněné podniky by se do budoucna neměly soustředit na zisk, ale spíše na své „národní poslání“.
Změny jsou v plánu i ve školství. Vyučování historie by mělo mít nově stejnou důležitost jako polština či matematika. Podle odpůrců nových plánů to ale nejspíš nebude znamenat, že budou ve veřejnoprávní televizi vysílány i kritické novinářské názory na polskou historii. Spíše se bude dávat prostor konspiračním teoriím, jako jsou například ty, které se objevily v souvislosti s havárií polského vládního letadla u ruského Smolensku z roku 2010. Mnoho členů vládní strany se domnívá, že tragédie, při které zahynul prezident Lech Kaczyński a dalších 95 osob, nebyla nehodou, ale atentátem.
Reforma by měla zavést i nové instituce, například Národní mediální radu. Její členové jmenovaní parlamentem a prezidentem budou rozhodovat o obsahu, který se má v médiích objevit, i o personálních záležitostech.
Ve stopách Orbána
Nová vláda strany Právo a spravedlnost (PiS) během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí a pokouší se o změny ústavního soudu, které opozice i právní experti odmítají jako neústavní.
Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti krokům vlády se v polských městech v posledních týdnech scházejí desetitisícové demonstrace.
