Pumpování peněz do ekonomiky přineslo jen nějaký čas navíc na řešení hospodářských potíží a další nakupování dluhopisů by je zpomalilo ozdravování světové ekonomiky, uvádí ve své výroční zprávě banka, která je jednou z nejvlivnějších autorit na poli měnové politiky.
Svět už „překonal vrchol krize“, je proto čas změnit dosavadní politiku rozsáhlých intervencí, radí instituce někdy označovaná jako banka centrálních bankéřů.
Basilejská banka varuje i před dalším zadlužováním států, které se pojí s litím peněz do ekonomiky. „Poklusy vlád o fiskální konsolidaci musí být ambicióznější,“ prohlásil na výroční konferenci šéf BIS Jaime Caruana. „Díky velmi nízkým dlouhodobým úrokovým sazbám vypadají vládní výdaje levně,“ uvedl s tím, že tato iluze se může rychle rozpadnout, pokud investoři usoudí, že státy svůj růst dluhů přestávají zvládat.
Ani utažení kohoutků ale není podle BIS bez rizika. „Centrální banky musí dosáhnout správné rovnováhy mezi rizikem předčasného ukončení (fiskálních stimulů) a rizikem spojeným s oddalováním ukončení,“ uvádí výroční zpráva. Další prodlužování současné politiky ovšem pozdější změnu strategie centrálním bankám jedině ztíží.
Budoucí úlohou centrálních bank by mělo být udržování finanční stability a podpora reforem, vysvětlil Stephen Cechetti z BIS. Především by neměly reformní snahy svých vlád potápět nulovými úrokovými sazbami a vydávání stále většího množství dluhopisů.
Navzdory stále častějším názorům, že kvantitativní uvolňování se už přežilo, Evropská centrální banka se této politiky zatím odmítá vzdát. Jak minulý týden řekl její šéf Mario Draghi, banka je dokonce ochotna uvažovat o zavedení negativní úrokové sazby. „Budeme na tato opatření nahlížet s otevřenou myslí…Část z těchto opatření provázejí nechtěné dopady, to je ale nevylučuje,“ dodal.
Návrhy Fedu a BIS se nelíbí ani Mezinárodnímu měnovému fondu. Americká centrální banka by podle něj měla svůj současný program nákupu státních dluhopisů o objemu 85 miliard dolarů dotáhnout přinejmenším do konce roku 2013. I vzhledem ke sníženému odhadu růstu světové ekonomiky na příští rok „není žádný důvod ke spěchu“, myslí si šéfka fondu Christine Lagardeová.
