Hospodářství našeho jižního souseda poroste ve třetím kvartálu v porovnání s předchozím čtvrtletím jen o 0,1 procenta a ve čtvrtém se její růst „v souladu s mezinárodním vývojem“ úplně zastaví, uvádí OeNB). Ve srovnání s loňským rokem se růst hrubého domácího produktu sníží ze 4,3 procenta v prvním čtvrtletí na 1,6 procenta v tom čtvrtém.
Díky silné první polovině roku ale Rakousko v celoroční bilanci skončí růstem o 2,9 procenta. To je o 0,3 procenta méně, než OeNB odhadovala ve své červnové prognóze. Stejný růst očekává i výzkumný institut Wifo, institut IHS očekává tříprocentní celoroční posílení rakouské ekonomiky.
Jako důvody takového propadu banka uvádí slabou domácí poptávku a stoupající nejistotu investorů kvůli dluhové krizi eurozóny. Na vývozu se zpomalení ekonomiky projevilo již ve druhém čtvrtletí, kdy se růst exportu téměř zastavil. V nynějším kvartálu posílí o 0,8 procenta.
Rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner řekl deníku Neues Volksblatt, že země je „na případný propad dobře připravena“ a očekává, že ekonomiku podrží silný export. Přesto ale odhaduje, že podíl Evropy na rakouském vývozu poklesne během příštích deseti let z 80 na 70 procent.
Pro posílení domácí poptávky ministr připravuje balíček opatření, který zahrne snížení daní a odvodů a zvýšení věku odchodu do důchodu. Dodává ale, že podpůrná opatření budou mít smysl jen tehdy, když získají mezinárodní podporu. Jinak hrozí, že státní peníze uniknou do zahraničí.
Vývoj rakouského hrubého domácího produktu:
Pokud by se Vídeň dostala do recese, chystá Mitterlehner podporu investorů, zkrácených pracovních úvazků a kampaň podporující místní cestovní ruch.
Problémy před nedávnem přiznala rakouská bankovní skupina Erste, když oznámila, že přecenila dluhopisy zemí postižených dluhovou krizí. Banka kvůli tomu za tři čtvrtletí letošního roku vykáže ztrátu 920 až 970 milionů eur.
