Rakousko má novou vládu. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen jmenoval novou přechodnou vládu kancléřky Brigitte Bierleinové. Kabinet, který tvoří nestraničtí odborníci, má alpskou republiku vést až do doby, než bude po zářijových předčasných volbách sestavena nová vláda. Prezident už minulý týden pověřil Bierleinovou, do té doby šéfku rakouského ústavního soudu, sestavením vlády. Bierleinová je vůbec první ženou v čele rakouské vlády.
Van der Bellen při slavnostním aktu vyjádřil potěšení nad tím, že Rakousko má poprvé kancléřku a že 12 vládních postů je rozloženo rovnoměrně mezi muže a ženy. Podle agentury APA jde o kabinet s největším podílem žen v dějinách poválečné druhé rakouské republiky. Zároveň to je první vláda expertů v dějinách druhé republiky a také jedna z nejštíhlejších. Má o dva členy méně než ta předchozí.
"Žijeme ve stabilním právním státě s vynikající spolkovou ústavou," prohlásila dnes odpoledne kancléřka ve svém prvním projevu ve funkci. Rakouské občany ujistila, že jim bude nová vláda poskytovat "neomezeně a v nejvyšší kvalitě" veškeré služby státu. Důležité je pro ni pečlivé nakládání s penězi vybranými od daňových poplatníků; proto má nová vláda méně ministerstev, žádné státní tajemníky a štíhlejší resortní kabinety, vysvětlila Bierleinová.
Prezident rovněž zdůraznil, že rakouská politika si nyní musí vydobýt zpět důvěru. „Důvěra je základem našeho spolužití,“ prohlásil. Řekl také, že polovina Evropy a světa nyní sleduje Rakousko a to by se mělo prezentovat ze své nejlepší stránky.
Rakousko se ocitlo ve vládní krizi po rozpadu koalice kvůli skandálu kolem videa, na němž šéf Svobodných (FPÖ) pozdější vicekancléř Heinz-Christian Strache před rakouskými volbami v roce 2017 hovoří s ženou, která se vydává za neteř ruského oligarchy. Tématem rozhovoru bylo možné nezákonné financování Stracheho strany a přidělování státních zakázek výměnou za volební pomoc.
Po rozpadu koalice chtěl kancléř a předseda lidové strany (ÖVP) Sebastian Kurz dovést zemi k předčasným volbám s jednobarevnou vládou doplněnou o odborníky. Parlament ale kancléři i celé rekonstruované vládě po několika dnech působení vyslovil nedůvěru. Zemi pak až do dnešního dopoledne řídil lidovecký vicekancléř a ministr financí Hartwig Löger.
Už minulý týden prezident oznámil, že vicekancléřem a ministrem spravedlnosti v úřednickém kabinetu Bierleinové bude bývalý předseda nejvyššího správního soudu Clemens Jabloner a ministrem zahraničí diplomat Alexander Schallenberg. Dnes byli potvrzeni a jmenováni také další ministři přechodné vlády.
Novým ministrem vnitra se stal Wolfgang Peschorn, dlouholetý šéf finanční prokuratury. O tento resort se vedly pravděpodobně největší spory. Lidová strana (ÖVP) chtěla podle rakouských médií do funkce prosadit šéfa hornorakouské policie Andreas Pilsl, což ale odmítly špičky ostatních parlamentních stran.
Ačkoli jsou členy nové vlády veskrze nestraníci, většina z nich už sloužila na vysokých úřednických postech na jednotlivých ministerstvech a má blízko k té či oné politické straně. Bierleinová se podle APA snažila svůj kabinet sestavit tak, aby panovala vyváženost mezi ministry blízkými ÖVP, sociálnědemokratické straně (SPÖ) a Svobodným.
Například nový ministr financí Eduard Müller, který už na ministerstvu působil, má blízko k ÖVP. Totéž platí o ministryni školství Iris Eliise Rauskalaové či o ministryních hospodářství a zemědělství Elisabeth Udolfové-Stroblové a Marii Patekové.
K SPÖ má blízko kromě Jablonera například nová ministryně pro rodinu Ines Stillingová a ministryně práce a sociálních věcí Brigitte Zarflová, ale také ministr obrany Thomas Starlinger.
Novým rakouským ministrem dopravy se stal dosavadní generální tajemník na ministerstvu Andreas Reichhardt, jenž má blízko k předchozímu šéfovi resortu Norbertu Hoferovi (FPÖ).
