Rozhodnutí napomůže nejen začátku jednání o velkém třetím záchranném programu, ale také znamená splnění předběžných podmínek k získání krátkodobé překlenovací půjčky ze staršího celounijního mechanismu.
Tu Atény potřebují, aby mohly v pondělí splatit své závazky Evropské centrální bance (ECB) a nejspíš také dlužnou částku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).
Členské země EU jsou zřejmě velmi blízko shody na krátkodobém poskytnutí sedmi miliard eur (asi 189 miliard korun) půjčkou ze staršího krizového fondu, který v minulosti společně vytvořily všechny země EU (Evropský finanční stabilizační mechanismus; EFSM). Za půjčky z něj ale ručí všechny země unie.
Česko, Velká Británie a další země bez eura ale náklady ani teoreticky nést nechtějí. Evropská komise a země eurozóny proto v minulých dnech hledaly, jak tuto otázku vyřešit.
Přečtěte si vyjádření německého ministra financí:
Podle dokumentů, které má ČTK k dispozici, je nyní nejpravděpodobnější varianta, že případné ztráty by byly pokryty ze zisků z dřívějšího prodeje řeckých dluhopisů, které nyní leží u ECB. Česko by v takovém případě ani krátkodobě nic nehrozilo.
O problematice dnes dopoledne telefonicky jednali ministři financí eurozóny. Podle mluvčího této takzvané euroskupiny Michela Reijnse už rozhovor ukončili. Detaily ale mluvčí zatím neuvedl.
