Eurozóna koncem března souhlasila se čtyřměsíčním prodloužením záchranného programu pro Řecko, výplatu zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 100 miliard korun) ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády.
Řecko začátkem dubna předložilo 26stránkový seznam reforem, podle zástupců mezinárodních věřitelů jsou však Atény příliš optimistické ohledně rozpočtových příjmů, hlavně co do vymáhání daní, a vyhýbají se klíčovým problémům souvisejícím s penzijním systémem a trhem práce.
„Řecká strana dostala šest pracovních dnů na prezentaci návrhů, které by věřitelé mohli akceptovat,“ uvedl list Kathimerini. V lotyšském hlavním městě Rize se 24. dubna uskuteční zasedání euroskupiny, tedy ministrů financí eurozóny. „Při zasedání euroskupiny 24. dubna již stoprocentně bude dosaženo dohody,“ řekl řecký ministr pro koordinaci vládních aktivit Alekos Flamburaris.
Ministr financí Janis Varufakis po týdnech rozporných prohlášení uvedl, že jeho vláda obnovuje prodej státního majetku, který po svém lednovém nástupu k moci zastavila. „Znovu zahajujeme privatizační proces jakožto program vedoucí k racionálnímu využití veřejného majetku,“ řekl Varufakis na konferenci v Paříži. „Říkáme, že řecký stát není schopen tento majetek rozvíjet,“ dodal ministr, podrobnosti k jednotlivým prodejům ale neuvedl.
Činitelé eurozóny agentuře Reuters sdělili, že řecký delegát na středeční schůzce náměstků naléhavě požádal pro svou zemi o nouzové poskytnutí hotovosti. Jeho partneři mu ale údajně řekli, že Řecko musí nejprve předložit dostatečný plán reforem. Nejčastěji se odhaduje, že Řecku bez nových peněz od věřitelů dojdou peníze 20. dubna.
„Z řecké strany zazněla důrazná slova, že finanční likvidita se skutečně velmi zhoršuje, a byl vznesen apel na uvolnění určitého typu podpory likvidity ještě před zasedáním ministrů 24. dubna,“ řekl jeden z účastníků schůzky. „Nikdo ale neví, jak by se to dalo udělat - není zde ochota poskytnout podporu předtím, než bude na stole plán reforem,“ dodal. Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat Evropskou unii a MMF o úvěrovou pomoc. Dohodlo se již na dvou záchranných programech v celkovém objemu 240 miliard eur.
