Vládu ve 300členném parlamentu podpořilo 255 poslanců, 38 bylo proti a sedm se zdrželo hlasování. Podle očekávání důvěru dala kabinetu většina poslanců Panhelénského socialistického hnutí (PASOK) a konzervativní Nové demokracie (ND) a také zástupci dvou dalších pravicových stran. Lidová ortodoxní výzva (LAOS), která je označována za krajní pravici, se bude podílet na vládě. Další pravicová strana Demokratické spojenectví (DISY), složená z odpadlíků z ND, vyslovila podporu bez nároků na místa v kabinetu. Naopak proti byli zejména komunisté a odpadlíci z PASOK.
Papademos těsně před hlasováním projevil optimismus ohledně toho, že eurozóna překoná současné problémy. Prohlásil, že Evropský fond finanční stability (EFSF), který má pomáhat zemím před bankrotem, potřebuje rozšířit své možnosti působnosti, a že v eurozóně je zapotřebí „radikálnějších intervencí“.
Řecká vláda podle svého šéfa stojí před titánským úkolem zcela nepřiměřeným délce mandátu, který jí byl politickými dohodami přisouzen. „Nelze proto mít přehnaná očekávání,“ podotkl Papadimos. „Musíme uplatňovat takovou nezbytnou politiku, aby Řecko dál bylo v eurozóně, až eurozóna vyjde z krize. Zázračná řešení neexistují,“ dodal.
Nová vláda má podle přání konzervativců fungovat jen do února, kdy jsou na plánu předčasné parlamentní volby. Krajní pravice to ale dnes zpochybnila s tím, že nevidí důvod, proč by vláda neměla pokračovat do konce řádného volebního období. Takový názor víceméně zastávají i socialisté a také konzervativní odpadlíci.
Nyní kabinet podporuje 85 procent poslanců a sympatizuje s ním také 75 procent veřejnosti. Je ale otázka, jak dlouho to vydrží, když bude vláda nucena pokračovat ve šlépějích předchozího socialistického kabinetu Jorgose Papandrea, který s nepopulárními úspornými opatřeními začal.
Největší komplikací pro Papadimosovu vládu je nadále postoj předsedy konzervativní Nové demokracie (ND) Antonise Samarase. Ten sice slíbil podporu kabinetu, aby umožnil Řecku získat osm miliard eur z celkové půjčky 110 miliard ze strany eurozóny a Mezinárodního měnového fondu (MMF), ale zároveň zopakoval svůj požadavek, aby vláda zahájila prorůstovou politiku - tedy investice místo dalších úspor požadovaných eurozónou.
Nová řecká vláda to nebude mít lehké ani s odbory. Ještě před dnešním hlasováním o důvěře přerušily odbory elektrárenského podniku DEI na čtyři hodiny přísun elektřiny do budovy ministerstva zdravotnictví. Protestovaly tak proti zvláštní dani z nemovitosti, kterou jsou nuceni platit majitelé spolu s účty za elektřinu. Odbory zdůraznily, že samotný stát, tedy jeho ministerstva a jiné úřady, dluží DEI za energii 141 milionů eur, ale místo toho, aby si pospíšil se splněním svých závazků, nutí firmu vypnout přívod proudu tisícovkám domácností, které nemají na zaplacení této daně.
