„V případě, že si Británie odhlasuje odchod, takzvaný brexit, by mohlo dojít k významným, byť obtížně předvídatelným vedlejším efektům pro eurozónu skrze množství cest, například zahraničního obchodu a finančních trhů,“ stojí v zápisu.
Hospodářskému růstu měnové unie brání nevýrazné vnější podmínky především na rozvíjejících se trzích. Členové měnového výboru ECB tudíž dospěli k závěru, že ekonomice nadále hrozí útlum.
ECB po zasedání 2. června nechala úrokové sazby podle očekávání beze změny a zlepšila odhad růstu ekonomiky eurozóny i míry inflace. Prezident ECB Mario Draghi ale zároveň na tiskové konferenci upozornil na přetrvávající rizika a zopakoval ochotu evropskou ekonomiku dál podporovat uvolněnou měnovou politikou.
ECB v březnu snížila základní úrokovou sazbu a depozitní sazbu srazila hlouběji do záporného pásma. Program nákupů dluhopisů zvýšila na 80 miliard eur měsíčně (2,2 bilionu Kč) z 60 miliard eur a sdělila, že do programu budou zahrnuty vedle státních dluhopisů nově i dluhopisy firemní. Program nákupů firemních dluhopisů ECB zahájila 8. června. Nový program levných dlouhodobých úvěrů, ve kterém bankám nabídne úvěry za nulové nebo záporné sazby, ECB spustila 22. června.
Banka v zápisu uvedla, že opatření potřebují čas, aby se jejich účinky mohly plně projevit.
Opatrný tón ECB je podle analytiků podobný tomu, který nasadila americká centrální banka (Fed). Její představitelé se na posledním zasedání podle středečního zápisu shodli, že Fed by neměl zvyšovat úrokové sazby, dokud se nevyjasní důsledky hlasování v britském referendu.
