„Mám konkrétní investiční plány, například do zemědělství nebo na infrastrukturní projekty, Investoval bych miliardu dolarů,“ řekl Soros v rozhovoru pro rakouský deník Der Standard. „Musí ale vytvořit zisk. Z investic nebudu těžit já, ale moje nadace,“ dodal.
Investor s maďarskými kořeny tvrdí, že Evropa a USA musí Ukrajinu zatraktivnit v očích soukromých investorů. Západ by například mohl zajistit financování investic s tak nízkými úrokovými sazbami, za které se nyní půjčuje v Evropské unii.
„Příliš lidí v Evropě nechce vidět, jak vysokou pro ně má Ukrajina cenu. Považují Ukrajinu za finanční problém a chovají se k ní jako k Řecku. To je sice velkorysé, ale špatné měřítko. Ukrajina totiž chrání Evropu před ruskou agresí,“ uvedl Soros. „Pokud bychom ji ztratili, byla by to pro Evropu těžká ztráta.“
Ukrajina potřebuje 50 miliard eur
Sorosův mluvčí upřesnil, že miliardář začne investovat ve chvíli, kdy uvidí ochotu Západu „udělat cokoli“, aby Ukrajinu zachránil.
Podle Sorose by Ukrajina potřebovala investice v celkové výši nejméně 50 miliard eur. Společný krok investorů k záchraně Ukrajiny by navíc prospěl celé EU, míní Soros. „Její (EU) přežití je v ohrožení, protože už nikdo nezastupuje myšlenky, které stály na (jejím) počátku,“ uvedl. Ukrajina totiž podle něj nebojuje jen za bezpečí Evropy, ale i za tradiční evropské hodnoty.
Ekonomika strmě klesá
Ukrajinská ekonomika loni klesla o 6,8 procenta a tamní měna hřivna během jednoho roku vůči dolaru klesla o téměř 60 procent. V únoru země získala finanční pomoc Mezinárodního měnového fondu ve výši 17,5 miliardy dolarů. Ratingová agentura Moody's Investors Service nedávno srazila úvěrové hodnocení země hlouběji do spekulativního pásma s odůvodněním, že Kyjev bude s dluhy bojovat marně.
Kurz hřivny k dolaru
Soros založil Open Society Foundations v roce 1979. Jejím cílem je podporovat demokracii a otevřenou společnost. Nadace se angažuje především v postkomunistických zemích ve střední a východní Evropě, financovala ale i programy v Africe nebo v USA.
