Vývoj špaňelské ekonomiky za druhé čtvrtletí je horší, než byl v prvním čtvrtroce, a to jak meziročně, tak mezičtvrtletně. Během prvních tří měsíců ekonomika klesla o 0,3 procenta, meziročně pak o 0,4 procenta.
Data centrální banky se opírají o hrubá čísla. Oficiální předběžné údaje o vývoji HDP budou zveřejněny v pondělí 30. července.
Viceguvernér centrální banky Fernando Restoy podle agentury Reuters řekl, že řešením současné dluhové krize je více škrtů, více reforem a více mechanismů na posílení ekonomiky eurozóny. „Současné problémy na trhu jsou odrazem problémů ve Španělsku, stejně jako v eurozóně,“ řekl.
Výnosy španělských dluhopisů prolamují rekordy
Vyhlídky Španělska, které je nyní v recesi a hospodářský útlum avizovalo i na příští rok, se citelně zhoršily v pátek. Španělská autonomní oblast Valencie totiž požádala ústřední vládu v Madridu o pomoc se splácením dluhů. Totéž nyní zvažuje i region Murcie, takže na trhu znovu sílí obavy, zda se Španělsko obejde bez mezinárodní finanční pomoci přímo pro stát.
Výnos desetiletého dluhopisu vystoupal přes rekordních 7,5 procenta. Pod ještě silnější prodejní tlak se během dopoledne dostaly dluhopisy s kratší splatností. Strmější nárůst výnosů způsobil, že se ještě výrazněji narovnává výnosová křivka. To je potenciálně obrovský problém pro banky a další finanční společnosti, jejichž podnikání je založeno na tom, že těží z rozdílu ve výnosech.
Výnos španělských papírů s pětiletou splatností se zvýšil až na 7,33 procenta, což je rovněž nový rekord za dobu existence eurozóny. Dluhopisy se splatností dva roky vynášejí 6,42 procenta a jen proti pátku se jejich výnosy zvýšily o více než půl procentního bodu. Výnosový rozdíl mezi dluhopisy se splatností deset let a dva roky je teď nejnižší od loňského prosince. Tedy od doby, kdy byla situace na trzích tak špatná, že Evropská centrální banka (ECB) začala intervenovat.
Výnosy vylétly i u italských bondů
Velké obavy vzbuzuje rovněž vývoj italských finančních nástrojů. Výnos státních dluhopisů se splatností deset let vystoupil až na 6,37 procenta a poprvé od ledna 2009 byl vyšší než výnos srovnatelných irských dluhopisů. Irsko je přitom vedle Řecka a Portugalska jednou ze tří zemí eurozóny, které už byly nuceny požádat o mezinárodní finanční pomoc. Učinily tak ve chvíli, kdy výnosy jejich dluhopisů vystoupily nad sedm procent.
