Zatímco řada evropských zemí zvyšuje daně, Švédsko se vydává opačným směrem. Země v rozpočtu na příští rok počítá se snížením daně z příjmu, což by mělo pomoci především lidem s nízkými a středně vysokými příjmy. Zároveň tamní vláda počítá se snížením spotřební daně na pohonné hmoty.
Opatření by mělo státní kasu připravit o 11 miliard švédských korun (22,5 miliardy korun). Vláda se tak snaží vyvážit nejrychlejší růst cen potravin za sedmdesát let, který letos dosahuje dvouciferných hodnot. Také meziroční inflace letos na jaře překonala deset procent a i v červnu se držela blízko pod desetiprocentní hranicí.
„Je to nesmírně důležitý nástroj, jak zvýšit atraktivitu práce, zvýšit zaměstnanost a snížit zátěž domácností, které mají potíže,“ uvedla ministryně financí Elisabeth Svantessonová. „Tady a teď je boj s inflací tou nejdůležitější věcí, ale zároveň musíme podpořit domácnosti,“ dodala.
Aby se Švédsko vyhnulo tomu, že snížením daní podpoří růst inflace, odloží zároveň každoroční automatické zvýšení hranice, od které se odvádí dodatečná daň z příjmu. Odvod ve výši dvaceti procent se letos vztahuje na příjmy nad přibližně 51 tisíc švédských korun měsíčně (104,5 tisíce korun), tato hranice má výjimečně platit i pro příští rok. Státní kase to má přinést 12 miliard švédských korun a vymazat tak dopady snížení daně z příjmu na rozpočet.
Další úlevu má přinést přípravované snížení spotřební daně na pohonné hmoty. U benzinu chce vláda dosáhnout snížení jeho maloobchodní ceny v přepočtu o 3,4 koruny, u nafty o necelou korunu. Ceny pohonných hmot patří ve Švédsku k těm vyšším v rámci Evropské unie, benzin se aktuálně prodává kolem 44 korun za litr, cena nafty přesahuje 50 korun.
Návrh státního rozpočtu na příští rok má švédská vláda představit 20. září. Počítá v něm se zvýšenými bezpečnostními náklady a vyššími výdaji na pomoc nízkopříjmovým domácnostem.
