„Nic v našich předpisech mu nebrání vytvořit nějakou stranu. Má na to plné právo, pokud ovšem splní požadované podmínky,“ reagoval podle agentury AFP vysoký představitel norského ministerstva spravedlnosti Andreas Skulberg na Breivikovu stížnost. Breivik byl odsouzen k maximálnímu trestu vězení v trvání 21 let s možností prodlužování až na doživotí.
Pětatřicetiletý Breivik tvrdí, že vězeňské úřady porušují jeho práva tím, že zabavují dopisy určené k získání podpisů, které jsou nezbytné k registraci jeho strany. Usvědčený mnohonásobný vrah v otevřeném dopise napsaném v cele dává ministrovi spravedlnosti ultimátum do poloviny září, po jehož vypršení hodlá ministra žalovat a hnát před soud.
Fašistická strana proti násilí
Muž, který zabíjel ve jménu boje proti multikulturalismu a invazi islámu, vysvětlil snahu založit Norskou fašistickou stranu (NFP) tím, že již odsuzuje násilí a chce měnit zavedený demokratický systém politickou činností. Inspiroval se prý vstupem krajní pravice do parlamentu například v Řecku. Hovoří přitom jako již v minulosti také o založení hnutí Nordická liga (NL).
„Moje srdce krvácí kvůli barbarství, kterého jsem se dopustil. Pro mě jako bývalého aktivistu je nyní v životě nejdůležitější usilovat o to, aby se nic podobného již nikdy nestalo. Cílem NFP a NL je, aby se to neopakovalo,“ napsal Breivik, o jehož duševním zdraví se stále diskutuje.
Breivik tajemníkem
Vysvětlil, že použil slovo „fašistická“, aby jeho stranu někdo neoznačoval třeba za „nacistickou“. „Protože se z nás stejně bude dělat ďábelská záležitost, je takticky ospravedlnitelné to říci jasně,“ uvedl v dopise, který podepsal jako „tajemník strany a kandidát na poslanecké křeslo“.
Mladý Nor odpálil 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu nálož, která připravila o život osm lidí. O dvě hodiny později extremista postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na nedalekém ostrově Utöya.
