Americký prezident Donald Trump na svém twitterovém účtu označil nové americké sankce vůči Íránu za nejsilnější, které byly zatím uloženy. Důvodem jejich zavedení je podle něj světový mír. Varoval také, že každý, kdo bude obchodovat s Íránem, nebude obchodovat se Spojenými státy. První vlna amerických sankcí začala platit v úterý ráno a Trump také upozornil, že v listopadu se sankce dostanou na další úroveň. „Žádám světový mír, nic menšího,“ napsal Trump na twitteru.
Šéf Bílého domu se letos v květnu rozhodl vypovědět jadernou dohodu s Íránem, kterou USA podepsaly spolu s Francií, Británií, Německem, Čínou a Ruskem v roce 2015, a ve které se Teherán zavázal pozastavit svůj jaderný program výměnou za zmírnění protiíránských sankcí. Podle Trumpa je smlouva „děsivá a jednostranná“ a Írán by měl s mezinárodním společenství dojednat dohodu novou.
Evropská unie s americkým rozhodnutím odstoupit od jaderné dohody nesouhlasí a chce stejně jako další země, které dohodu podepsaly, udržet dokument při životě. Brusel vyzval Trumpa, aby evropským společnostem z protiíránských sankcí udělil výjimku, ale Bílý dům v polovině července tuto žádost odmítl.
EU v červnu přijala normu, která by měla evropským firmám pomoci, aby se s důsledky amerických sankcí vyrovnaly. Opatření nazvané aktualizované blokovací nařízení EU vstoupilo v platnost ve stejnou chvíli, kdy zavedly USA sankce. Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. Dále také v EU činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.
První vlna amerických sankcí se zaměřuje na finanční transakce v amerických dolarech, obchody s kovy, uhlí, průmyslový software, nákupy komerčních letadel či automobilový sektor. Cílem je zabránit Íránu v přístupu k dolarům a v zapojení do některých finančních transakcí a zastavit investice do automobilového a leteckého průmyslu. Druhá vlna sankcí má začít počátkem listopadu a zaměří se hlavně na ropný průmysl a centrální banku.
Obnovení sankcí by mohlo mít dopad i na aktivity části českých firem v Íránu. Vyplývá to z vyjádření Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou. Naopak pro české podniky v těžařství a energetice bude obtížné se v Íránu udržet.
