Obnovení protiíránských sankcí ze strany USA, které vstoupí v účinnost v úterý ráno, by mohlo mít dopad na aktivity části českých firem v zemi. Společností, které působí ve vodohospodářství nebo zdravotnictví, se sankce nedotknou, ale mohou být problémem pro české podniky působící v těžařství a energetice. Z nastalé situace budou těžit mimoevropské firmy, zejména čínské či ruské.
Sankce se týkají íránského obchodu s měnami, drahými a dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovozu íránských koberců a potravin do USA. V platnost vstupují sankce od úterý 06:00 středoevropského času.
„Je možné, že na české firmy působící v těžařství a energetice sankce budou mít negativní dopady. Rozsah škod, které americká administrativa uvalením sankcí způsobí českým firmám, nedokážeme v této chvíli odhadnout,“ uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle Svazu průmyslu a dopravy bude pro české firmy velmi těžké se v Íránu za nastalé situace udržet. „Mnohé podniky přitom vynaložily nemalé finanční prostředky na to, aby se do Íránu začátkem roku 2016 vrátily po ukončení původních amerických sankcí,“ řekla Eva Veličková ze svazu.
První vlna sankcí zatím české firmy příliš nezasáhne, vyplynulo z nedávného setkání zástupců Hospodářské komory s českými firmami, které podnikají v Íránu. „Z tohoto setkání vyplynulo, že tato vlna sankcí ze strany USA nebude mít žádné či jen mírné dopady na aktivity českých firem v Íránu, současné a ani budoucí zakázky českých firem v Íránu nejsou ohrožené,“ dodal Diro.
Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Začít platit má 4. listopadu. Účinnosti nabudou všechny ostatní sankce pozastavené v souvislosti s uzavřením jaderné dohody mezi Íránem a dalšími šesti mocnostmi v roce 2015. A to včetně sankcí proti íránskému energetickému, hospodářskému a finančnímu sektoru.
Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy korun. Skutečná čísla exportu ale mohou být vyšší, protože firmy do Íránu zboží reexportují přes třetí země. Kvůli potížím v mezibankovním styku se zakázky nedaří realizovat napřímo.
Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnes řekl, že sankce USA vůči Íránu budou důsledně prosazovány a zůstanou v platnosti, dokud íránská vláda zásadně nezmění směr. Přísné sankce byly uloženy v květnu poté, co prezident Donald Trump odstoupil od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu z roku 2015. Evropská komise přijala 6. června normu, která by měla evropským firmám pomoci vyrovnat se s důsledky amerických sankcí.
